hlavní stránka
základy
vznik, složení, vlastnosti a stanovení minerálů, drahokamy
skupiny
ryzí prvky, sulfidy, halogenidy, hydroxidy, ...
naleziště
nalezišť na celém světě & naučné stezky v ČR
obrázky
mnoho obrázků rozdělených do skupin
různé
slovník, muzea, seznam, odkazy, ...


hlavní stránka
základy
skupiny
naleziště
obrázky
různé

<<

KLATOVY

Sušice - hlavní naleziště nerostů tvoří pegmatity ve vápenci Šibeniční hory ve třech zónách. Aktinolit v X až 2 cm, šířky 3-4 mm v rule, barva zelená. Albit v bílé odrůdě cleavelanditu s růžovým turmalínem a lithionitem v pegmatitu. Apatit v drobných X na zahradě lékárny v pegmatitu. Biotit jako lepidomelam obalený muskovitem. Bucholzit ze Šibeničního vrchu. Epidot mikroskopický v žulovém porfyru. Tuha jako příměs ruly je nečistá a tvoří několik pruhů. Granát v pegmatitu hyacintově červený (spesartin, almandin), haughtonit, hnědá slída odlišná od tmavých slíd chem. složením. Z roku 1775 se uvádí así 30 kusů zelených kamenů získaných při rýžování jako chryzolit X. Při rýžovnických pracích nalezen korund (jako rubín a safír). Křemen, růžový lithionit, monazit v krátkých X tabulkovitých. Stříbrobílý až tombakový muskovit, ortoklas z pegmatitů. Smaragd a spinel byly vyrýžovány. Titanit X v dutinách pyroxenické žuly. Turmalín v drúzách a různých barev ( černý, černozelený, zelený, modrý, růžový ) v pegmatitech s albitem a slídami. Vápenec na několika místech, čistý, bílý, krystalického slohu byl dobýván v lomech. Xenotim v drobných, medově žlutých krystalech, bývá zarostlý v křemenu a živci s apatitem, monazitem a slídami. Zlato bylo rýžováno v ohromných rýžovištích ve Volšovce, Ostružné, mezi Sušicí a Horaždovicemi, mezi Sušicí a Dlouhou Vsí. Zbytkům písku v podobě kopečků se říká lidově "hrůbata ". Poprvé rýžovnické práce byly prý r. 816. Zaručené zprávy jsou z r. 1325, kdy byly uděleny svobody pro hornické práce. Dále se zde vyskytuje hambergit a helvín.
Sušice
- lom po pravé straně silnice směrem na Kašperské Hory
Smrčí u Železného Brodu
- olivín
Bezděkov u Hartmanic
- sz. lomy na krystalický vápenec, na levém břehu Otavy bývalá rýžoviště zlata k Dobré Vodě a v údolí Křemelné.
Bojanovice u Horaždovic
- V létech 1795-1799 dobývány železné rudy. Zlato se rýžovalo až k ústí Černíčského potoka. Výskyt krystalického vápence mezi Bojanovicemi a Hliněným Újezdem.
Malý Bor u Horaždovic
, zsz., výskyt enstatitu v diabasu prorážejícím žulu. Granát zrnitý, červenohnědé barvy ve shlucích velikých až jako pěst, v gabbru. Křemen paprsčitý v žilách, též tvoří kouličky po vápencích, které bývají i prázdné, nebo naplněné křemenem.
Březník
- u Prášil, zbytky po dolování a rýžování zlata mezi Březníkem a Modravou.
Hejná
- jjz. od Horaždovic, forsterit a vápencové doly.
Horažďovice
- nečistý grafit, záhněda a ametyst s křemenem s vrchu Stolavec ve velmi pěkných drúzách, muskovit a turmalín s pegmatitů, živec ve velkých X,pyrolusit s vápencem, tremolit.Vápenec tvoří mocná lože a jest lámán v několika lomech. Zlato rýžováno směrem na Sušici a tvoří pásmo 20 km dlouhé na mnoha místech s uchovanými rýžovnickými kopečky.
Kašperské hory
- jjv. od Sušice, doly za Jana Lucemburského a Karla IV. z r. 1346, kdy pracovalo přes 350 stoup. Doly se táhly po Losnickém potoku mezi Kašperskými Horami a Rejštejnem. Z nerostů na rudních žilách, arzenopyrit kusový, granát u Losnického potoka, iserin ve velikosti lískového oříšku s korundem, granátem, nigrinem ve zlatonosném písku. Krystalovaný vápenec na úbočí Liščí Hory, korund, safír, rubín u Losnického potoka se zlatem v písku ve společnosti spinelu. Dále molybdenit v X na křemeni, nigrin, pyrit v krychlích 4 mm v křemeni, kosočtverečný pyroxen, vtroušený tetraedrit, vápenec tvoří žílu v granulitu na Josefovskě žíle a lomy v okolí Kašperských Hor. Wollastonit z hald u Wayerova mlýna. Zlato je jemně vtroušeno v čočkách a hnízdech v rule, též do křemenných žílek. Rula je zlatonosná a má ještě 1 m od žíly 6 g v tuně, Též se vyskytuje zlato ryzí s limonitem a pyritem. Krásné kousky byly uchovávány na radnici v Kašperských Horách z r. 1764, dnes uložené v okresním muzeu, 2X2 cm velký zprohýbaný plech pochází z Friedholzu. Primitivním plavením zjištěn obsah zlata 30 g na tunu. Kašperské Hory jsou původním ložiskem, odkud bylo zlato splaveno do okolních potoků a dále do Otavy. Hlavních rýžovišť zlata jest sedm na přilehlých potocích ústících do Otavy. Některá rýžoviště vznikla větráním. Jisté jest, že tyto doly byly již z dávných dob a rýžoviště od nepamětných dob hlavním zdrojem, odkud prýštilo zlato do rukou podnikatelů ať již soukromých, nebo přímo do královské komory.
Hory Matky Boží
- zsz. od Sušice, jsou zašlé doly Au, Ag, Pb. Bahaté výtěžky spadají do 16. stol. Z nerostů byl to stříbronosný galenit, zlatonosný chalkopyrit s pyritem, tetraedritem a křemenem, v němž se též vyskytovalo ryzí zlato. I stříbro bylo zlatonosné. Vápenec ve staré šachtě měl mocnost 10 cm.
Stříbrné hory
- z. od Horaždovic, jv. od Plánice, bohaté doly na stříbro i zlato. Hlavní rudu tvořil stříbronosný galenit. Jinak na rudních žilách byly tyto nerosty: ametyst, anglesit ve stopách, argentit vtroušený s galenitem, baryt, chalkopyrit, malachit, pyrit, hnědý a žlutý sfalerit, keříčkovité stříbro, vápenec v drúzách. Zlato rýžováno na bystřině tekoucí od Stříbrných Hor.
Velké Hoštice
- východně od Klatov, vápenec tvoří lože.
Hotín
- u Zbynic jižně, ssz. od Sušice, v okolí bývalo dolováno stříbro.
Hrádek u Sušice
- sz., vjv. od Hor Matky Boží, bývalé velké doly na stříbro, krystalický vápenec z několika lomů, zvl. u sv. Vavřince. Zlato bylo rýžováno na potocích od Malonic a Jindřichovic, mezi Hrádkem a Kašovicemi a na Ostružné.
Hydčice
- jz. od Horaždovic, diopsid, magnetit, mastek ve vápenci, pyrit, titanit, tremolit ve vápenci, vápenec na několika místech tvoří dobyvatelné formace. Veliká rýžoviště zlata dosud zřetelná v kopečcích pod Hydčicemi.
Zadní Chalupy
- jjv. od Těšenova, jv. od Pelhřimova, ve starých obvalech fialový fluorit v křemenu.
Chanovice
- sev. od Horaždovic, různobarevný chalcedon a achátový křemen na cestě od Chanovic k Nové Vsi.
Javorky
- sv. od Zdebořic, jz. od Plánice, hnědorůžový granát, turmalin a zirkon v pegmatitu, pyrit, pyroxen, titanit, vesuvian, wollastonit v krystalickém vápenci.
Kadešice
- jv. od Sušice, krystalový vápenec mezi Albrechticemi a Kadešicemi.
Kavrlík
- sv. od Kašperských Hor, živec v popraskaných krystalech. Zlato bylo rýžováno od Ždánovského vrchu až ke Kavrlíku.
Keply
- zsz. od Hartmanic, vjv. od Zejbiše (Seewiesen), lam na krystalický vápenec s peckami manganové pěny.
Kladruby
- jv. od Horaždovic, nečistý grafit mezi Kladruby a Volenicemi.
Kněžice
- zjz. od Sušice, krystalický vápenec a bývalé rýže i doly na zlato.
Komušín
- sv. od Horaždovíc, ametyst u mlýna Líbucka, jv. od Komušína v křemenných žilách v rule.
Kozlov
- jv. od Horažďovic, mocné vložky vápence v rulách.
Křemelná
- záp. od Kašperských Hor, četná řada obvalů po zlatých dolech. Byl dobýván zlatonosný křemen. Rozrušením skal dostalo se šupinkové zlato do náplavů říčky Křemelné, která ústí do Otavy u Dol. Rejštejna.
Křížovice
- jjz. od Plánice, grafit často na oranici, rutil ve tvaru valounků rudohnědých v sejpech u Voborky. Zlato bylo rýžováno v oblasti ruly na potocích.
Kundratice
- jv. od Hartmanic, bylo rýžováno zlato na Elefantenbachu.
Kvasetice
- u Plánice, sv., lom na krystalický vápenec, oligoklas-andezin, dokonalé X přes 1 cm v dutinách erlanovité horniny z blízkosti vápence
Kvášňovice
- ssz. od Horaždovic, křemen podobný achátu směrem na Osek.
Kvilda
- j. od Kašperských Hor, ostré X granátu velikosti hrachu s turmalínem v pegmatitu v lomku na cestě u Plání. Na několika místech zbytky po bývalém rýžování zlata.
Horská Kvilda
- již. od Kašperských Hor, na řece Vydře a přítocích po vodě zbytky dolů na zlato a bývalá rýžoviště.
Lipová Lhota
- j, od Stříbrných Hor, ssv. od Sušice, bílý krystalický vápenec se stříbrobílou slídou.
Libucko
- mlýn, jv. od Komušína, sv. od Horažďovic, ametyst tvoří hnízda v žilách bílého křemene.
Losnice
- potok blíže Kašperských Hor, vzácně vtroušen molybdenit do křemene, do něhož vrůstá též pyrit v krychlových tvarech. Zlato bylo rýžováno na potoce.
Loučová
- jz. od Sušice, nepatrný výskyt krystalického vápence.
Lovčice
- sv. od Plánice, pruh vápence mezi Lovčicemi a Nicovem.
Lukov
- s. od Hartmanic, menší lože vápence.
Maleč
- u Kašperských Hor, vsv., vápenec tvoří větší lože, zužitkované v lomech.
Maršovice
- zsz. od Sušice, pěkný bílý krystalický vápenec směrem na Hlavňovice.
Nové Městečko
- vsv. od Hartmanic, sev. od Rejštejna, na řece Otavě byla značná rýžoviště zlata nad Annínem na obou březích řeky podél toku směrem k Sušici. Na přítocích potůčků značně veliké rýžovnické kopečky, takže původ zlata jest hledati v nejbližším okolí.
Milčice
- jv. od Sušice, oslnivě bílý krystalický vápenec, láme se v lomech.
Miřenice
- již. od Stříbrných Hor, záp. od Horaždovič, větší lože vápence.
Mladice
- jjv. od Plánice, anthofyllit na kluzné žulové ploše. Diopsid v drobných zaokrouhlených X zrnech tvoří odrůdu amfibolu jako pargasit (z Pargasu), červený dolomit na klencích kalcitu, v erlánech chalkopyrit, malachit. Titanit ve vápencích v pěkných hnědých X. Tremolit s wollastonitem a vesuvianem ve vápencích, které tvoří lože v rulách.
Modrava
- jjz. od Kašperských Hor, v granulitech X 202 granátu. Deštěm vyplavené zlato na modravské planině.
Mokrosuky
- sv. od Hor Matky Boží, sz. od Sušíce. Výskyt zlata v dolech i rýžích.
Myslív
- vsv. od Plánice. Vápenec na cestě do Štipoklas. Stopy po dolování zlata na svahu Myslívského kopce. Doly bývaly na "Královkách", na lesnatém vrchu Vráži. Rýže na stoku Myslívského potoka s Hnačkovským.
Nalžovy a Nalž. Hory
- nyní Stříbrné Hory, ves a město vedle sebe, jv. od Písku. Prvá zmínka o dolech na stříbro, olovo a zinek jest z r. 1568, kdy zde bylo nakupováno stříbro pro Krumlov. Práce na dolech obnovena r. 1871, celkem na 29 chodbách, později hloubeny další chodby a dvě šachty do hloubky 50 m. Hlavní rudou byl galenit, ale málo stříbronosný, bylo však též nalezeno keříčkovité stříbro. Jinak se vyskytoval na dolech chalkopyrit, pyrit, siderit, kalcit, křemen s růženínem, též živce.
Nehodiv
- dř. Nehodivo, vsv. od Plánice, stříbro bylo dolováno na svahu Myslivského kopce. Krystalický vápenec modrobílý a páskovaný na cestě do Štipoklas láme se ve velikém lomu.
Nezdice
- sv, od Kašperských Hor, vápenec krystalický i v drúzách X mléčně průsvitné a medově žluté. Ve vápencích bývá wollastonit.
Nezamyslice
- vsv. od Sušice, jjv. od Horaždovic, vápenec v širokém ( 600 m ) a dlouhém (4,5 km) pruhu mezi Nezamyslicemi a Hydčicemi.
Nuzerov
- jjz. od Sušice, krystalický vápenec na levém břehu Otavy.
Ostružná
- potok u Dol. Rejštejna, vápenec a rýžoviště zlata na několika místech. Řada rýží spojuje povodí Ostružné a Olšovky. V náplavu potoka úlomky zirkonu, granátu, ilmenitu, kyanitu, magnetitu.
Ostružno
- sv. od Kašperských Hor, biotit, vápenec krystalický se stříbrobílou slídou jižně od Ostružna na Platoř.
Plánice
- v. od Klatov, jehlicovitý aktinolit, idokras, granát na hřbetě táhnoucím se od Skránčic. Křemen dobýván v lomu, pyrhotin, titanit, turmalín na Vysoké. Vápenec tvoří pruh Čachrov-Drkolná-Plánice. Zlato rýžováno na Křižovnickém potoku.
Nová Plánice
- jjz. od Plánice, turmalín v pěkných X s koncovými plochami na cestě z Nové Plánice do Zdebořic ve velkých balvanech.
Plánička
- j, od Plánice, doly na stříbro na Stříbrníku. Ametyst v drúzách, argentit, baryt, cerusit, dolomit, galenit, goethit, hematit, chalkopyrit se sfaleritem, chalkozín s kupritem a malachitem. Kalcit tvoří lože, křemen (železitý červený), křišťál. Pyromorfit na limonitu, sádrovec, tetraedrit, zlato bylo dolováno a pravděpodobně dalo vznik rýžím ve Hnačovském potoku.
Platoř
- dř. Platory, jjv. od Sušice, krystalický vápenec mezi Platoří a Ostružnem.
Podmokly
- vých. od Sušice, vápenec krystalický na pravém břehu Otavy.
Svaté Pole
- jjv. od Horaždovic, vápenec krystalický i celistvý, bílý, jest hojně křemenitý a jest dobýván v lomu mezi Boubínem a Sv. Polem.
Rejštejn
- záp. od Kašper. Hor, doly na zlato se táhnou na Sušicí podle Loznice od Kašper. Hor k Rejštejnu. Rýžoviště na Seifenbachu a Stillseifenbachu. Zdejší doly jsou jedny z nejstarších ve 13. stol.
Rozsedly
- vjv. od Sušice, výskyt vápence na třech místech, Rozsedly, Strašín, Ostružno.
Skránčice
- již. od Plánice, v rulách se vyskytuje granát.
Srní
- jjz. od Kašperských Hor, zašlé doly na zlato nad Čeňkovou pilou, rýže na Pstruhovém potoce.
Strašín
- sv. od Kašperských Hor, jv. od Sušice, velké krystaly křemene (3X8 cm) ve vápenci. Krystalický vápenec je lámán v několika lomech, lom na mramor s jeskyní též ve Vinduškově lomu.
Stráž
- horská skupina u Volšava-Hartmanic, výskyt turmalínu v žule.
Stolavec
- u Horaždovic, výskyt záhnědy a ametystu v křemenné žíle.
Svatobor
- záp. od Sušice, nečistá tuha v rule na cestě na Svatobor. Vápenec tvoří velké dobývané lože u Odolenky.
Svinná
- záp. od Sušice, vsv. od Zejbiše, tuha, velké lomy na vápenec u Zejbiše. Bývalé sejpy z dob rýžování zlata.
Svojše
- jz, od Kašperských Hor, již. od Rejštejna, zbytky po dolování zlata na Kozím hřbetu, vých. od Svojše.
Svojšice
- zsz. od Sušice, stříbro bylo dolováno, vápenec krystalický lámán v lomech, zlato bylo rýžováno na Přestaníckém potoku.
Štěpanice
- jv. od Hartmanic, bývalé rýžoviště zlata.
Štipoklasy
- vsv. od Plánice, jjz. od Nepomuku, krystalický vápenec v lomu na cestě Štipoklasy-Nehodiv.
Tajanov
- sv. od Velhartic, zsz. od Sušice, rutil (nigrín) tvoří valounky sev. od Velhartic na cestě da Tajanova.
Tedražice
- sev. od Sušice, jv, od Kolínce. Muskovit stříbrobílý ve vápenci, který se vyskytuje ve dvou ložích, mezi Tedražicemi a Lhotou a mezi Tedražicemi a Malonicemi. Zlato se rýžovalo na Pstružné.
Trsice
- vých. od Petrovic, zjz. od Sušice, výskyt krystalického vápence.
Tuškov
- ssz. od Kašperských Hor, bývalé rýžoviště zlata, jižně od Tuškova ubývá v oblasti žul.
Hliněný Újezdec
- již. od Malého Boru, jz. od Horaždovic, krystalický vápenec mezi Újezdcem a Bojanovicemi.
Velhartice
- záp. od Sušice, staré doly na stříbro, olovo, měd ze 13. stol., rozkvět dolů za Ferdinanda L, ale pak záhy doly opuštěny. Nové pokusy o dolování r. 1911. Argentit v pěkných ukázkách u dolu na Borku. Stříbronosný galenit je provázen cerusitem a barytem (bílé destičky). Granát změněn na chlorit. Harmotom v drobných X s pyritem a křemenem a na něm zčernalé X chalkopyritu. Zrnitý bílý kalcit, též krystalovaný. Rutil (nigrín) v Ostružné, valounky na cestě do Tajanova. Vzácně se vyskýtá sfalerit, ryzí stříbro, sádrovec a v rule sillimanit. Zlato se rýžovalo na Ostružné, mezi Velharticemi a Kolíncem; od Velhartic na Pláně. Jinak na více místech v okolí, o čemž svědčí řada "hrůbat", rýžovnických kopečků.
Dlouhá Ves
- již. od Sušice, zlato rýžováno na potoku, který se vlévá do Otavy, zleva od Kundratic. Mezi Dlouhou Vsí a Sušicí jsou největší rýžoviska až 3 m vysoká "hrůbata".
Vítkovice
- zsz. od Plánice, jv, od Předslavě, pyrit v amfibolitu byl dolován, vápenec na Vítkově vrchu.
Dobrá Voda
- jjz. od Hartmanic, slavné doly na zlato z. od Otavy na "Kiesleitenbergu", haldy po dolování se táhnou až k Hartmanicům. Řada dolíků od Pstružné u Bezděkova přes cestu u Hartmanic do Dobré Vody přes Babylon s východním úbočím Křemelné a dále až k Sedlu a Srní. Bylo dolováno ve více šachtách. Doly zanikly. Výskyt pěkného křemene, křišťálu, citrínu i ametystu. Krystaly byly považovány za diamanty, výskyt u sv. Vintíře. Též v potocích všude se vyskytuje křištál. Pyrit X mění se v limonit, turmalín X s křemenem v žule nad Dobrou Vodou. Zlata bylo v křemenných žilách, zachovaly se kusy křemene s ryzím zlatem. Rýže na zlato jsou v oblasti Olšovky mezi Hartmanicemi a Sušicí.
Volšovy
- jz. od Sušice, vápenec tvoří lože, je lámán v lomu. Zlato se rýžovalo na přítocích Otavy.
Zborovy
- vjv. od Plánice, krystalický vápenec mezi Zborovicemi a Kvaseticemi.
Zbynice
- sev, od Sušice, amfibol, epidot v amfibolitu, stříbro.
Zejbíš
- sz. od Hartmanic, sv. od Železné Rudy, křemen v žilách u sv. Vintíře, vápenec tvoří lože. Zlato na Marchwasser a Ostružné, jinak se dolovalo v Kiesgrabenu, již. od Čachrova.
Zhůří
- již. od Kašperských Hor, záp. od Hartmanic, zlaté doly i rýže, sev. od Hartmanic.
Zvíkov
- zjz. od Sušice, záp. od Petrovic, výskyt krystalického vápence.
Ždánov
- vsv. od Kašperských Hor, zlato se dobývalo v šachtě u hájovny Metzl. Větší štola Václavská byla na přechodu cesty do Kavrlíku přes potok, jinak se též zlato rýžovalo v okolních horských bystřinách.
Žihobce
- vjv. od Sušice, jjv. od Rábí, hrubozrnný, štěpný vápenec tvoří lože.
Žíchovice
- sv. od Sušice, jjv. od Rábi, krystalický vápenec na cestě ze Žíchovic do Čimic, vápenec není čistý. Mezí Chmelínem a Žíchovicemi jest vápencová oblast v délce 2,5 km a v šíři 700 m. Zlato se rýžovalo na přítocích Otavy.
Žikov
- záp. od Sušice, sv. od Petrovic, prehnit v tabulkovitých X v dutinách pegmatitů s pyroxenem a Panského dvora. Pyroxen tvoří zelené sloupky, titanit v hnědých X. Vápenec v lomu na hranici žuly mezi Žikovem a Dohaličkami.
Žlíbek
- sv. od Kašperských Hor, bývalé zlaté doly i rýžoviště u Žlíbku podle Zollerbachu.
Rabí
- sv. od Sušice, jz. od Horaždovic, výstup tuhy pomíšen slídou a živcem, granát, páskový jaspis, křemen i jako záhněda. Ofikalcit, zrnitý vápenec jako pruh a v něm místy lomy. Hrad Rábí stojí na vápenci.