hlavní stránka
základy
vznik, složení, vlastnosti a stanovení minerálů, drahokamy
skupiny
ryzí prvky, sulfidy, halogenidy, hydroxidy, ...
naleziště
nalezišť na celém světě & naučné stezky v ČR
obrázky
mnoho obrázků rozdělených do skupin
různé
slovník, muzea, seznam, odkazy, ...


hlavní stránka
základy
skupiny
naleziště
obrázky
různé

<<

STRAKONICE

Bezděkovice u Blatné - allanit
Amerika
- jz. od Volyně, v loži krystalický vápenec.
Bavorov
- jz. od Vodňan, bývalé naleziště grafitu s křemennými vložkami. Krystalický vápenec se stříbrobílou slídou. Na několika místech při březích Blanice bývalá rýžoviště zlata.
Blanice u Prachatic
- v rozsáhlém okolí při řece a přítocích bývalá rýžoviště zlata.
Bohunice
- u Volyně jv., větší lomy na živec, který byl dříve dobýván. V živcích se vyskytují velké krystaly turmalínu.
Velký Bor
, sz. od Volyně, jz. od Bavorova - místy krystalický vápenec.
Borčice
, jv, od Volyně. jz. od Bavorova - místy krystalický vápenec.
Buzice
- v. od Blatné, zlato bylo rýžováno mezi mlýnem Lapačem, Hněvkovem a Buzicemi.
Cehnice
- jv. od Strakonic; magnezit, sporně udáván v ložisku lignitu s pyritem, který byl kdysi dolován na výrobu kamenců. Též se uvádí lignit pomíšený pryskyřičnou hmotou obdobnou ozokeritu.
Čepřovice
- vjv. od Volyně, krystalický vápenec směrem k Měkýnci. Živec s krystaly turmalínu v lomu, kde býval těžen živec.
Černíkov
- severně od Strakonic, vápenec krystalický v loži směrem mezi Černíkovem a Radomyšlí.
Čestice
- z. od Volyně, dobýván živec.
Čičenice
- vých. od Vodňan, rýžováno zlato ve spoji s rýžemi na Blanici.
Čichtice
- sz. od Netolic, rýžována zlato na středním toku Zlatého potoka, ústícího do Blanice. Výskyt lignitu.
Doubravice
- zsz. od Volyně, krystalický, skvrnitý vápenec. Kutáno zlato.
Dražejov
- sz. od Strakonic, vápencový lom.
Droužetice
- sev. od Strakonic, krystalický vápenec v lese Tisovník, též hojný v rule, láme se v několika lomech.
Hajany
- sz. od Blatné, zlato bylo rýžováno mezi hajanským a tchořovickým rybníkem.
Hornosín
- ssz. od Blatné, zlatonosný křemen kután na více místech, v okolí i rýžoviště.
Horosedly
- jz, od Volyně, krystalický vápenec.
Hoslovice
- zsz. u Volyně, místy se vyskytuje sillimanit.
Hoštice Střelské
- jv. od Horaždovic, zlata v rýžovištích v rulové oblasti na Otavě mezi Střelskými Hošticemi a Katovicemi. Stříbrolesklý muskovít ve vápenci. Tremolit tvoří pásy a hnízda, vápenec dříve dobýván ve více lomech.
Hradec -
sz. od Strakonic, krystaly granátu v  granulitu, tamtéž turmalín (nebo v pegmatitech ), krystalický vápenec z lomu sz. od Strakonic u rybníka.
Hradiště
- záp. od Libětic, ssz. od Volyně, achát v zažloutlém křemeni.
Hubenov
- ssz. od Strakonic, krystalický vápenec tvoří několik loží.
Chrást
- záp. od Štěkně, bývalá rýžoviště zlata.
Jemnice
- z. od Písku, sv. od Strakonic, křemen tvoří velké krystaly na Skalce.
Jinín
- jv, od Strakonic, výskyt pyritu s pyrhotinem a granáty v krystalickém vápenci na hadci. Vápenec tvoří lože, která se v lomech zpracovávají na kusový vápenec. Lomy se táhnou při silnici Vodňany-Strakonice.
Jiřetice
- vjv. od Volyně, v tamních žulách jest hojně zarostlý turmalín mezi Miřeticemi a Koječínem.
Kakovice
- v. od Volyně, limonit tvoří hnízda v tercieru.
Katovice
- záp. od Strakonic, tuha v rule tvoří proplásty. Hematit celistvý tvoří povlaky na příčných puklinách. Křemen a pyrit v grafitu. Zlato bylo rýžováno u Katovic směrem k Otavě, dále mezi Katovicemi a Strakonicemi.
Koječín
- zsz. od Bavorova, v žulách hojný turmalín směrem k Jiřeticům živec byl dobýván v lomu.
Kraselov
- sz. od Volyně, několik lomů na vápenec šedobílé barvy.
Křepice
- jz. od Vodňan, toto místo jest památné z r. 1927, kdy zde bylo nalezeno při rozbíjení štěrkového balvanu lupenovité zlato, jeden z nejkrásnějších českých nálezů. Celková váha nalezených zlatých lupenů, lístků a šupin se odhaduje na 2 kg. Zlato jest přírodní slitinou se stříbrem, tzv. elektrum. Plíšky představují zploštělé osmistěny se superponovanými ploškami 303 ve tvaru trojúhelníčků. Celý nález byl ojedinělý a jeho vznik lze vysvětliti z cementačního pásma, kde zlaté roztoky solí byly zredukovány železitými solemi na čisté zlato se stříbrem, které se lupenkovitě ve štěrbinách křemene usadilo. Nálezy jsou uchovány v místním vodňanském muzeu, v Národním muzeu v Praze a u řady sběratelů. Balvan pocházel ze štěrkovny, z níž se vozil kámen na štěrkování, blíže cesty z lesa rolníka Hasíka z Křepic.
Kváskovice
- z. od Volyně, vápenec tvoří lože směrem na Záluží.
Leskovice
- sev. od Strakonic, výskyt tuhy v rule mezi Leskavicemi a Velkou Turnou.
Lnáře
- vjv. od Kasejovic, sz. od Blatné, chromit v serpentinu, jaspis a chalcedon. Zlato bylo dolováno asi na šesti místech, po dolování zůstaly obvaly. Místy při vodách se rýžovalo zlato.
Libějovice
- sev. ód Netolic, žlutě a červeně zbarvený křemen.
Malenice
- j. od Volyně, fibrolit v břidličnaté rule, tuha tvoří asi 6 výchozů v okolí Malenic, granát na kótě 650 ve velkých X 2O2 temně hnědočervený v granulitu, též se vyskytují temně zelené. Ortoklas tvoří vložky v pegmatitech. Vápenec krystalický ve čtyřech výskytech mezi Malenicemi a Volyní. Wollastonit v silné vrstvě na rule. Zlato se rýžovalo v dávných dobách.
Malsička
- již. od Volyně, tuha v břidlici a lom na vápenec.
Měkynec
- sz. od Bavorova, zsz. od Vodňan, krystalický vápenec mezi Měkyncem a Čepřovicemí.
Mnichov
- dř. Míchov, sz. od Strakonic, živec v červenobílých X, tuha tvoří lupínky v rule na jz. úbočí Mnichovské hory na cestě z Mnichova do Katovic.
Modlešovice
- jz. od Štěkně, vjv. od Strakonic, zlatonosné rýže z poslední doby.
Mutěnice
- j. od Strakonic, ve křemenité rule prochází žíla červenohnědého křemene, místy je sněhobílý ve společnosti zelených velkých osmistěnů fluoritu, který bývá pokryt menšími krystalky křemene. Tyto perimorfozované křemenné slupky dají se při opatrnosti sloupnouti s krystalů kazivce, který se objeví ve své jablečné zeleni. Jindy tvoří křemen propletené destičky a dutinky, které jsou vyplněny želeným fluoritem. Vzácněji bývá fluorit žlutý a fialový. Krystaly kazivců bývají značně veliké a byl nalezen krystal o délce hrany osmistěnu až 6 cm. Fluorit, ozářen ultrafialovým světlem, září modře, v katodových paprscích světle modře. Dnes se již najdou v lomu jen střepiny bledě zelených úlomků, které na slunci vybledly. Jinak křemen byl lámán na štěrkování silnic. Jiné nerosty jsou ještě vzácný ilmenit, limonit, pyrit, titanit v pegmatitech a strakonicit, nerost nazvaný podle Strakonic, podobný mastku, velmi jemný, žlutozelené barvy. Byl zjištěn v pegmatitové žíle. Podle R. Rosta strakonicit je nontronit. Zlato bylo rýžováno až k ústí do Otavy, na Blanici.
Myštice
- vsv, od Blatné, zrnitý vápenec v mocnosti až 10 m, v nadloží je fylit s četnými hlízami wadu o průměru 2-8 cm. Zlato bylo rýžováno na Lomnickém potoku a dále u Černívska, sz. od Blatné.
Nestanice
- již. od Vodňan, výskyt lignitu z třetihorní pánve českobudějovické.
Němětice
- sev. od Volyně, krystalický vápenec mezi Něměticemi a Volyní.
Nihošovice
- sz. od Volyně, krystalický vápenec s chondroditem ( nález prof. Lásky z Teplic ) mezi Nihošovicemi a Doubravicí u Přečínského potoka. Bývalé doly na zlato u Zbudovského dvora na "Zlatnici.
Nuzín
- jz. od Volyně, biotit v drobných lístcích, lom na živec, jv. od Nuzína, pyrit v pegmatitu, turmalín se živcem v hrubozrnném granitu. Jemně lupenatý wollastonit.
Ostrov
- sz, od Mirotic, sv. od Blatné, podle zbytku rýžovnických kopečků bývalé rýžoviště zlata na potoku vlévajícím se do Lomnice.
Pacelice
- vjv. od Blatné, bývalé rýžoviště zlata.
Paračov
- sv. od Volyně, ve štěrku rutil X v kusech 4X4X2, barvy hnědočervené.
Podolí
- sv. od Bechyně, jjz. od Tábora, ortoklas ve velkém vápencovém lomu.Vápenec je čistě bílý, krystalický v průvodu amfibolitu, serpentinu a azbestu.
Pole
- u Blatné, zjz., jjv. od Kasejovic, titanit s amfibolem ostrohranné X v žule.
Pracejovice
- záp. od Strakonic, rýžoviště zlata v bažantnici, nový pokus o rýžování.
Přechovice
- sev. od Volyně, krystalický vápenec na cestě do Strakonic.
Zadní Ptákovice
- jv. od Strakonic, krystalický vápenec.
Rabín
- dvůr u Netolic, sv. od Vodňan, v okolí výskyt omletých bledých vltavínů.
Radomyšl
- s. od Strakonic, tuha v rule, křemen v pěkných X bilých, žlutých a fialových, zrnitý vápenec mezi Radomyšlí a Rovným, mezi Malou Turnou a Radomyšlí v rule. Jest tam též ve vápenci jeskyně.
Rovná
- sv. od Strakonic, sz, od Štěkně, hrubozrnný krystalický vápenec na více místech.
Řepice
- sv. od Strakonic, krystalický vápenec mezi Řepicí a Rovnou.
Sedlice
- jv. od Blatné, epidot v amfibolitu skládá epidosit.
Skaličany
- sv. od Blatné, ostrohranné X titanitu v žule s amfibolem na silnici z Blatné do Skaličan "na rybnících".
Skočice
- sz. od Vodňan, živec byl dobýván z pegmatitu mezi Skočicemí a Kloubem. Živec je provázen muskovitem, turmalínem, křemenem. Ve větších hloubkách býval šedomodrý vivianit. Výskyt lignitu mezi Skočicemi a Lídmovicemi.
Slaník
- vsv. od Strakonic, záp. od Štěkně, několik lomů na krystalický vápenec, jemně rozptýlený pyrit ve vápenci.
Srpsko
- les, jv. od Strakonic, křemen i jako růženín, též vápenec.
Starov
- zjz. od Volyně, tremolit ve vápenci, křemen tvoří drúzy křišťálů trochu nažloutlé. Limonit na křemenných žilách tvoří povlaky. Turmalín ve východní části lomu na krystalický vápenec. Živec na Pravda v křemenném pruhu s bílými velkými krystaly.
Strakoníce
- azbest na Káním vrchu, tuha z. od Strakonic na levém břehu Otavy v rule, granát, ilmenit vrostlý do svoru, korund v náplavech jako safír, křemen byl lámán pro hutě v lese Srpsko. Melanchym, pryskyřice obsažená ve zuhelnatělém dřevě. Nigrin (rutil) ve valouncích v náplavech, podobně spinel. Strakonicit, žlutozelený nontronit proniká dvojslídným pegmatitem, vznikl rozkladem augitu. Vápenec krystalický se láme v četných lomech. Zlato bylo všude v okolí rýžováno, největší rýže jsou v pruhu Katovice-Strakonice-Písek. Živec byl dobýván v lomu Na Kuřidle, Holém a na Šibeničním vrchu.
Straňovice
- jv. od Malenic, jjv. od Volyně, živec tvoří mocnou žílu a byl těžen.
Strpí
- vjv. od Vodňan, zlaté rýže se táhnou od Záblatí přes Čičenice a spojují se s rýžemi na Blanici. Místy na polích se vyskytují světlezelené omleté vltavíny poměrně značných velikostí. Jejich naleziště jsou však chudá.
Strunkovice
- sev. od Volyně, achát s křemenem na úbočí Hradiště. Výskyt vápence na více místech v okolí. Zlato se rýžovalo v údolí Blanice, na Zlatém potoku, od Těšovic ke Strunkovicům.(zlato asi Strunkovice nad Blanicí)
Střížovice
- zjz. od Myštic, sv. od Blatné, krevel a hnědel tvoří silné vrstvy.
Svinětice
- z. od Vodňan, první výskyt chondroditu v Čechách, tvoří zrna velikosti hrachu, podobná granátům, která jsou zarostlá do dolomitu. Barva medově žlutá až hnědá. Magnetit v drobných silně lesklých zrnech, patrný pod lupou. Muskovit v lupenech dosti silných, hnědé barvy. Spinel v četných drobných X v dolomitu a chondroditu. Vápenec dolomitický tvoří několik loží dobývaných v lomech mezi Vodňany a Bavorovem u "Hudlivaňků".
Škvořetice
- jv. od Blatné, výskyt epidotu v epidozitu.
Štěkeň
- vých. od Strakonic, výskyt vápence. Zlato rýžováno ve Volyňce.
Tchořovice
- ssz. od Blatné, vjv. od Kasejovic, bylo rýžováno zlato u Hajanského rybníka.
Tisovník
- les ssz. od Strakonic, zrnitý vápenec přes Droužetice až k rybníku vých. od Droužetic.
Třešovice
- jjz. od Štěkně, bývalé rýžoviště zlata.
Malá Turná
- sv. od Strakonic, tuha mezi Leskovicemi a Malou Turnou. Krystalický vápenec bezi Turnou a Brlohem a mezi Turnou a Radamyšlí.
Újezdec
- záp. od Bělčic, ssz. od Blatné, velká rýžoviště zlata táhnou se všemi směry na Lnáře, Kasejovice. Území rýžovišť zabírá razlohu skoro 100 km2. Nejvíce se těžilo zlato od Újezdce a Bělčic až do lesů záp. od Kasejovic. Dále se zlato dolovalo na sedmi místech ze zlatonosných křemenů. Byla to Barbořina štola, na Borcích, na Zlaté Hoře, Skřípici, nejseverněji je důl na Vítenci. Zlatonosné křemeny provázejí pyrit, arzenopyrit, molybdenit, dále jsou to nontronit, turmalín, wolframit. Zlato se rýžovalo na Závěšínském potoku, rybníku Zlatohlavu a na odtokovém potoku z rybníka Čejkovského, též na rybníku Plaňském.
Vodňany
- již. od Písku, allanit a chondrodit v dolomitu u Vodňan. Vápenec na cestě z Vodňan do Strakonic na pravém břehu Otavy. Vivianit ve špinavě indigově modrých povlacích na rulách. Zlato se rýžovalo na Blanici a přítocích z pravé strany, dále mezi Vodňany a Bavorovem. Podle emblému hornického ve znaku města Vodňan, soudí se na důlní práce od rýžovníků, asi tomu tak však není, neboť Vodňany jsou položeny v rybničném kraji, plném vod, a odtud asi správné pojmenování.
Volenice
- z. od Strakonic, jv. od Horaždovic, tuha v grafitické rule na pravém břehu Otavy mezi Volenicemi a Kladruby. R. 1881 byl u vsi pod lesem "Vinicí" důl na tuhu, ale pro nedostatek kapitálu byl provoz zastaven. Granát v X 202 vtroušen do rul v lomech na východ od Volenic, též na Novosedlském potoce v omletých hnědých zrnech.
Volyně
- již. od Strakonic, amfíbol ve vápenci, arzenopyrit tvoří žílu na kontaktu biotitické žuly a vápence za zámkem na skalní stěně a několika jiných místech. Diallag má druhotném nalezišti. Tuha tvoří pruh ve vápenci na Děkanském vrchu, ve vápenci u Zechovic, Zlešic. Grafitická rula mezi Volyní a Malenicemi. Hematit a limonit celistvý v kusech, chalcedon, v řečišti Volyňky u Bízkova mlýna, též na Hradišti na levém břehu Volyňky na východním svahu achát tvoří proužek v žlutém křemenu. Křemen na Maninách se zrny arzenopyritu v rule. Růženín v kontaktu s vápencem. Magnezit celistvý v kusech v lomu na Děkanském vrchu, bílý a nažloutlý, též zvětralý, bývá ve tvaru hlíz nebo desek (28X23 cm) uložen ve vápenci. Opál olivově zelený, voskově žlutý, oranžový v tercierním štěrku ve vápencovém lomu na Děkanském vršku, též na cestě k Zechovicům. Živec tvoří X v rule v Minibergově lomu, tvoří též ložisko na Pravdě. Pyrit s arzenopyritem provází pyroxenickou horninu ve vápenci na Děkanském vrchu a na Zlatnici. Tamtéž hnědý rohovec podabný limonitu pod hřbitovem Malsičkou v polích u Dobřanovského potoka. Titanit ve vápencovém lomu. Turmalín v paprsčitých jehlicovitých agregátech v hrubozrnné biotitické žule. Vápenec tvoří četná lože, čtyři jsou mezi Volyní a Malenicemi, mezi Volyní-Vimperkem-Strunkovicemi je v rule 14 loží. Dále na Děkanském vrchu obsahuje četné X pyritu, tamtéž tvoří vápenec krápníky, keříčky, kornoutovité útvary aj. Kromě toho nalézá se ještě na četných místech v nejbližším okolí. Zlato bylo dolováno na Zlatnici v městském lese, dále směrem na Doubravici. V l. 1904-1905 těžila se stříbrná ruda, obnovení dolů bylo r. 1925. Zlato patří rulové oblasti na kontaktu ruly a žuly.
Všechlapy
- jv, od Volyně, sev. od Vlachova Březí, doly na zlato již za Jana Lucemburskéha rýžovalo se zlato.
Zálesí u Drážova
- sz. od Čkyně, vápenec na úpatí vrchu Javorníka.
Záluží
- zsz. od Vodňan, vých. od Volyně, krystalický vápenec se stříbrobílou slídou.
Závišín
- sev. od Blatné, zlatonosná rýžoviště na potoku pod rybníkem, dále mezi Újezdcem, táhnou se od Vacíkova po Zlatém potoku ke Kratochvílovu mlýnu a odtud přes Závišín k Blatné.
Přední Zborovice
- již. od Strakonic, sev. od Volyně, achát na křemenné žíle na vých. svahu Hradiště, jest páskovaný tmavorudě, hnědě a bíle. Křemen X v trhlinách a celistvý při úpatí Hradiště.
Zechovice
- jz. od Volyně, biotit tvoří agregáty ve vápenci, tuha tvoří vložky ve vápenci. Vápenec krystalický se serpentinem, mléčné X průsvitné a medově žluté. Ve vápenci bývá tuha, flogopit, spinel, olivín, magnetit, epidot, klinozoisit, chondrodit, sfalerit, granát, rutil, apatit. Vápenec je lámán v rozsáhlém lomu, jv. od Zechovic. Křemen bývá v krystalech, dále tremolit ve vápenci.
Zelenky
- u Libějovic, sev. od Netolic, křemen v drúzách červených a žlutých.
Zlešice
- jjz. od Volyně, tuha se vyskytuje v šupinkách a tvoří pásky ve vápenci. Limonit kusový ve štěrku na výšinách. Vápenec krystalický je lámán v několika lomech na cestě od Čkyně do Volyně. Lože vápence jsou v rulách.
Zbuzy u Buzíc - vých. od Blatné, bývalá rýžoviště zlata.