hlavní stránka
základy
vznik, složení, vlastnosti a stanovení minerálů, drahokamy
skupiny
ryzí prvky, sulfidy, halogenidy, hydroxidy, ...
naleziště
nalezišť na celém světě & naučné stezky v ČR
obrázky
mnoho obrázků rozdělených do skupin
různé
slovník, muzea, seznam, odkazy, ...


hlavní stránka
základy
skupiny
naleziště
obrázky
různé

<<

PÍSEK

Kovářov - záhněda, K-živec, albit, titanit - V dutinách pegmatitů až několik decimetrů velké krystaly tmavých záhněd (morion), K-živců (mikroklin?), dále albit a milimetrové krystalky titanitu hnědé barvy.
Bošovice
- sz. od Písku, v rulách s křemennými vložkami zjištěn grafit.
Boubín
- j. od Písku, zlato rýžována v létech 1742-1772 na rozkaz Marie Terezie.
Božetice u Milevska
- kakoxen v limonitu, limonit s grafitickou rulou, též lože tuhy u Božetic a Hodušína, kde je kaolin, vzniklý rozkladem žul.
Brloh
- sz. od Písku, uvádí se místy tuha.
Červená
- sv. od Písku, dříve dolován galenit, stříbro i zlato z kontaktu rul se žulami, turmalín v žule, vápenec vysoko na stráni na levém břehu Vltavy u železničního mostu.
Čížová
- sz. od Písku, dobýván grafit z ruly, jarosit na limonitovém povlaku grafitických rul, kolofanit tvoří kuličkovité a hrozníčkovité bílé a žluté kůry, dále pyrit, a konečně bylo dolováno i rýžováno zlato, později za Marie Terezie v r. 1742 a 1772.
Dobev
- z. od Písku, výskyt sádrovce v lignitu.
Drhovle
- zsz. od Písku, tuha v rule mezi Drhovlí,a Mladoticemi.
Havírky
- 4 km od Písku, na zlatých dolech pracováno v létech 1530-1660, po první světové válce do r. I920. Nerosty provázející zlatonosné křemeny byly pyrit, arzenopyrit, pyrhotin, chalkopyrit. živec, fluorit, magnetit, poslední tří jako akcesorické. Jinak se vyskytovaly albity v XX, tabulkový apatit, bertrandit v dutinkách po berylech se zarostlým turmalínem v živci. Beryl žlutozelený nebo dutiny po něm vyplněné bertranditem. Křemen jako křišťál, hojný muskovit, sericit v rozrušené žule, triplit tmavě kaštanový v pegmatitu. Stébelnatý turmalín v síle 1 cm.
Heřmaň
- jjz. od Písku, bývalé doly na zlato, arzenopyrit. Hlavatec, výskyt menší pánve lignitové.
Kraví Hora
- vých. od Písku, pyrhosiderit po pyritu v žule na vrcholu.
Hradíště
- jz, od Písku, tuha a pleonast ve vápenci, krystalický vápenec, lom Vlčí jáma u vojenské střelnice, též ve společnosti flogopit, chondrodit, pleonast, granát, sericit, titanit, v náplavech lze zjistiti zlato jemně šupinkovité.
Hůrky
- les jižně od Písku. V blízkém lese v lomu výskyt andalusitu.
Chřestovice
- dř. Křestavice, vsv. od Písku, větší výskyt živce kusového.
Jehnědno
- vých. od Písku, větší výskyt živce.
Jetětice
- sv. od Písku, jjz. od Milevska, andalusit X a ve stéblech v žule, úlomky až 10 cm, povrch kryt slídou, apatit v X až 5 cm, v pegmatitech granát, bílý a růžavý křemen tvoří lupeny; též ametyst se vyskytuje v drúzách, opál v pegmatitu, červený živec byl dobýván v několika lomech. V pegmatitech bývá turmalín, který bývá též zarostlý do žul a aplitu.
Jickovice
- sev, od Písku, záp. od Milevska, ametysty na svazích Varty k Vltavě, sloupcovité turmalíny v žule.
Jistec
- sev. od Písku, v žluté aptitické žule bývají zarostlé turmalíny.
Kestřany
- jjz. od Písku, vých. od Štěkně, bývalé zlaté rýže. Lignit v menší rozloze.
Kluky
- vých. od Pisku, větší výskyt živce.
Krč
- vých. od Protivína, ve větším množství výskyt živce s velkými X X turmalínu. Lom za obcí zavalen.
Křešice
- sz. od Písku, bývalá rýžoviska zlata podle Pošepného.
Lhota u Kestřan
- vých. od Štěkně, krystalický vápenec směrem na Tedražice. Zjištěna přítomnost zlata v náplavech pod mostem.
Mehelník
- vjv. od Písku, bertrandit v pegmatitech u Mlak nedaleko mlacké myslivny, tamtéž beryl, po jehož vyloužení a rozkladu vznikl bertrandit. Velice pěkný granát červené barvy byl znám již r. 1665 mezi V. a M. Mehelníkem a broušen. Zlato se rýžovalo na Mehelnickém potoku.
Mirotice
- ssz. od Písku. Na Brdlen v Prubině štola na vitriolovou břidlici. V amfibolitech nálezy epidotu. Na jv. svahu Šibený jaspis a nečistý opál. Sev. od Mirotic na Hrad byly nalezeny měděné rudy se zlatem.
Mirovice
- ssz. od Písku, již. od Příbrami, byly dobývány stříbrné a zlaté rudy z křemenné žíly o mocnosti 3 m. V amfibolitu deskovité X albitu. Anthofyllit tvoří zelenavé svazky stébel u Urbanova mlýna. Antimonit, azbest amfibolový tvoří mocné vrstvy, byl též těžen. Galenit byl kután. Hadec u Klímova mlýna. Chryzotil tvoří žilky v hadci na dvou nalezištích. Limonit s příměsí krevele byl těžen jz. od Mirovic. Pyrit je zlatonosný a byl těžen. Vápenec tvoří až 4 m vrstvy a bývá provázen mastkem, magnetitem a pyritem. Zlato a stříbro se dolovalo na četných štolách. Rýžoviště zlata jsou velmi hojná na Mirovickém potoku a dají se sledovati od Rožmitálu přes Březnici podél Vltavy až k Mirovicům.
Mladotice
- zsz. od Písku, grafit v rule a ve fylitu s křemennými vložkami.
Mlaky
- vých. od Písku, živcové lomy s berylem, až 1 cm tlusté krystaly, bertrandit v pegmatitech, pěkné kousky brousitelného granátu mezi Vel. a Malým Mehelníkem. Aragonit a arzenopyrit s kaolinem ze živců. Galenit v Bytině ve stopách, limonit byl kután r. 1665 na Velké a Malé Brašně. Opál žlutý a modrý, též kašolong. Křemen v X a růženín. Živec dolován u Křižátek.
Malé Nepodřice
- záp. od Písku, hojný výskyt diallagu.
Dolní Nerestce
- jv. od Mirovic, chalkopyrit a pyrhotin tvoří i větší zrna a hnízda ve vápenci. Vápenec obsahuje též mastek a magnetit. Zlato bylo rýžováno v údolí Vlčavy.
Nešpůrka
- j. od Havírek, jv. od Písku, bývalá rýžoviště zlata na potůčku.
Horní Novosedly
- sv. od Písku, řada nerostů z pegmatitové žíly. Albit na živci v dokonalých X až i 1 cm velkých (obyčejně drobnější, 3-5 mm). Anatas jako první výskyt v Čechách, tvoří drobné černé tetragonální X v rozloženém turmalínu. Apatit, drobné X na křemenu a živci barvy modro. zelené. Bertrandit v dutinách po berylu v největších X X až I8 mm X 11 X 10. Současně bývá přítomen albit. Beryl v menších X barvy bílé, žlutobílé, někdy i čistě zelené, někdy poloprůhledné. Několikrát byl nalezen fenakit s albitem a bertranditem v krátkých sloupcovitých X, dnes velmi vzácný. Gigantalit v rudohnědých sloupcích v pegmatitu. Krystalovaný křemen, hrubozrnný živec čístě bílý nebo nažloutlý. Pyrit ve velkých krychlích nebo změněný v goethit v hnědém živci. Ve vápencových lomech bývají občas tmavohnědé X X titanitu. Turmalín hnědočerný ve velmi hrubozrnném pegmatitu na kontaktu vápence a žuly. Vápenec tvoří lože v žule na svahu vrchu Provazec a Kam. dolů.
Olešná
- vsv. od Písku, andalusit a turmalín v živcovém lomu, v němž byl živec dobýván.
Oslov
- ssv. od Písku, turmalín v peckách ve dvojslídných žulách.
Dolní Ostrovec
- vjv. od Mirotic, ve vápencích flogopit, chondrodit, pleonast. Na polích v ornici zrna rutilu velikosti lískového oříšku ze zvětralých pegmatitů.
Horní Ostrovec
- vých. od Mirotic, wollastonit ve vápencích. Bývalé doly na stříbrnou a zlatou rudu. (Stříbronosný galenit a zlatonosný pyrit.)
Paseky
- jv. od Písku, ssv. od Protívína. Živec dobýván ve větším množství. V témže lomu zarůstá do živců andalusit, křemen, turmalín. Andalusit tvoří sloupky i 10 cm vysoké. Na paseckém vrchu byl zjištěn safír na andalusitu. Zlato bylo dolováno na Kloboučku a na Chlumu. Staré rýže jsou na potůčku od Pasek k Talínu.
Písecko
- Písecká naleziště nerostů jsou: Ptáčkovna, sv. od P., Paseky, jv. od P., lom Nový rybník, Šobrovny, jv., Topělec, s. od P., lomy u Obrázku, u Dudáčka, sev. od Flekaček, Mlacká Křižátka, záp. od Údraže, Mlacká myslivna, Šobrovna, z, od P., u Ondřichova, Smrkovice, j. od P., Karvašiny, ssz. od Údraže. Nerosty z těchto míst jsou tyto: Drúzky albitu v žulách. Krystaly jsou menší, ale čísté, výskyt z Velké skály; u Obrázku, v žíle v Rozkročáku u Novosedel. Amfibol ze Šobrovny s aktinolitem a azbestem. Anatas v korodavaných turmalínech a živcích v drobných X na Kraví hoře. Též anatas byl vyrýžován. Andalusit ve sloupečcích přes 1 cm šedofialový, v pegmatitech u pasecké myslivny a na Kraví hoře. Anthofylit tvoří zelené a šedé paprskovité kuličky v Čertově strouze. Apatit typický šedozelený, zelenavý a modrozelený ve sloupečcích drobnějších, ale byly nalezeny X až 1 cm dlouhé a silné. Apatit narůstá na křemen nebo živec a bývá ve společnosti žlutozeleného muskovitu, berylu, bertranditu, křemene i turmalínu, v typických píseckých pegmatitech. Krystaly bývají zonárně vrstvené a mají různé barvy, jak svrchu uvedeno. Výskyt Havírky, Velká skála, u Obrázku. Aragonit v lomu u Obrázku, tamtéž arzenopyrit v X a v peckách, též u Šobrovny a v lomu u Nového rybníka. Axinit ve vápencovém lomu za Dudáčkem na Flekačkách. Baryt, bertrandit v drobných bělavých nebo světle nažloutlých X v šestibokých dutinách po berylu. Výskyt Ptáčkovna, Havírky, u Obrázku. Beryl v krásných krystalech hojný u Obrázku, X až lOX4 cm, menši X jsou pravidelně a ukončeny oP. Bývá průhledný, vínově žlutý, žlutozelený, hnědý, světle zelený. Beryl vzácný je žlutý x průhledný nebo modrozelený akvamarín. Na vzácném berylu jsou hluboké koroze, zvláště na oP, která bývá mnohdy úplně proleptána. Našly se X vzácného berylu i 6 cm o síle 3-3,5 cm, barvy žlutozelené. Dnes je již vzácný, býval hojný u Obrázku, ú Ptáčkovny, na Paseckém vrchu, pod Havírkamí, u Mlacké myslivny, na Mehelníku, v Karvašinách. Obecný beryl zarůstá též do růženínu. Čisté zlaté beryly a akvamaríny jsou jediným cenným drahokamem Čech. Biotit, bol, brandisit u Obrázku. Delvauxit, celistvá hmota, světle okrově žlutá, u Obrázku. Další nerosty z různých pfseckých nalezišf jsou: diallag, disthen, epidot, faramkosiderit, vzácně fenakit, flogopit, fluorit, galenit, gigantolit, grafit, granát hnědý i pěkný v pegmatitu za Dudáčkem, hematit, chalcedon, chalkolit, chalkopyrit, chlorit, chondrodit žlutý a červený v hradišťském lese. Idokras, ilmenit velmi hojný v rýžovaném písku, jarosit, kalcit v Čertově strouze na všech nalezištích. Kaolin jako vznik rozkladu živců u Obrázku, u Mlackých Křižatek. Kassiterít v žule v kamenných lomech. Vzácně kolumbit a korund (jako rubín) v pegmatitech a rýžovnickém písku. Křemen vyskytuje se skoro na všech píseckých nalezištích, bud jako obecný, barvy bílé, nebo jako známý růženín v sytě růžové barvě a v přecházejících odstínech do bělá. Jindy tvoří krásné krystaly v dutinách až 10 cm velké se schodovitým ukončením a rovnoběžným srůstem. Krystaly jsou v dutinách žívců v pegmatitech. Jsou to křišťály, záhnědy, mléčné a hvězdové křemeny, i citrín se občas vyskytuje. Růženín tvoří velká hnízda obrovských balvanů a býval v takovém množství, že v 60 létech minulého století se jím štěrkovaly silnice. Křemen kusový bývá ve společnosti berylů, živců, turmalínu í vzácnějších nerostů, které do něho vrůstají. V Čertově strouze se uvádí labrador X, ale jest to snad anorthit. Limonit tvoří shluky s pyritem jako produkt jeho přeměny v Havírkách, Šobrovně, na Kraví hoře, u Obrázku a jinde. Magnetit v otavském písku tvoří malá krystalová zrna. Markazit, mastek, zastupují slídu. Mikroklin tvoří velké masy. U Obrázku je výskyt molybdenitu. Monazit ve velkých až cm X tabulkovitého typu, bývá v pegmatitech a též v píscích (až 40 %). Bývá provázen xenotimem a turmalínem v pegmatitech u Obrázku. Tamtéž žlutý a žlutozelený muskovit, obyčejně ve společnosti živce, berylu a bertranditu. Dále jsou to nigrin, nontronit, opál žlutý a žlutozelený bývá sdružen s psilomelanem a limonitem. Živec jako ortoklas různých barev býval dobýván v živcových lomech, pokus o novou obnovu lomů byl učiněn r. 1926. Zvláštností je písekit, minerál paprskovitého slohu, tvoří úzké pásky nebo čočky. Je silně radioaktivní, barvy černé nebo hnědé, X mají prismatický habitus, zarůstá obyčejně do živců. Výskyt v lomu nad Novým rybníkem a u Obrázku. Pyrit tvoří drobné krychličky v různých vápencových lomech, mění se na limonit a pyrhosiderit. Pyroxen v lomu u Obrázku. Hnědý rohovec u "Vodáka". Rutil-strüverit tvoří srostlice v pegmatitu u Obrázku, nebo jako černý nigrin na Rozkročáku. Další jsou sádrovec, sericit, serpentim, sfalerit, sillimanit, spinel, (pleonast) ve vápencích až v 8 mm X, barvy černé a šedofialové, stilpnosiderit, symplesit. Titanit na kontaktu pásma vápence, ruly a žuly v drobných hnědých X. Topas byl nalezen ve velikých X ( 3 X 3 cm), ale i v drobných a mění se ve slídu. Torbernit vzácně jako žlutozelené šupinky. Stébelnatý tremolit, triglit, byl nalezen jedenkrát v Havírkách. Turmalín tvoří krásné krystaly, zřídka ukončené, zarostlé do živců a křemene, různé velikosti, byl nalezen úlomek délky 30 cm. Hrubé kusy mají mnohdy obrovské rozměry i více metrů a síly stehna, jako např. dosud v lomu u Obrázku, kde je takový kus podélně zarostlý. Vivianit, wad, tvoří povlaky. Wollastonit v ložích vápence. Xenotim a zirkon v otavském písku, ale též zarostlý do pegmatitů. Zoisit tvoří žlutozelená stébla. Zlato bylo rýžováno od Rábí až k Písku v délce 106 km, kde nalézáme hojně rýžovnických kopečků na obou březích řeky Otavy. U Pisku byly rýžovny pod městem u Pazderny, na potoku Pěník, podél Mehelnického potoka, dále u Havírek. Bohaté nálezy rýžovaného zlata byly prý učiněny r. 1760, kdy podle zpráv tři lidé vyrýžovali za den zlata za 1 hřivnu. Rýžované zlato bylo odváděno do pražské mincovny. Rýžované zlato tvoří zlaté lupínky až mosazově žluté, podle ryzosti a přimíseného stříbra. Jinak se zlato dobývalo též na Havírkách. Roku 1674 byla otevřena veliká štola na zlato, doly kvetly za Ferdinanda I. (1526-1564), ačkoli první zpráva o zlatých dolech le z r. 1336. Na Havírkách je zlato vrostlé do křemene s pyritem a arzenopyritem, bylo zde 14 hlubokých šachet a 70 mělkých jam: Pracovala se v létech 1530-1666, pak doly zanikly a byly obnoveny v 18. stol. Jiné šachty byly na Kraví hoře, na Šobrovně, na, vrchu Jarníku, U Ocasu a jiných méně významných místech.
Zvíkovské Podhradí
- sev. od Oslova, již. od Zvíkova, křemen tvoří mohutná lože a v nich X křemene v drúzách na tzv. diamantovém vrchu.
Porešín
- u Petrovic, jv. od Milevska na sever, turmalín zarostlý do žuly.
Protivín
- ssv. od Vodňan, jjv. od Písku, safír zjištěn na Kometě. Zlato bylo rýžováno na přítocích Blanice zprava, též směrem na Putim, nehluboké doly na Kometě, zbytky rýžovišť od Protivína mezi Těšínovem a Všetčí.
Purkratice
- ssz. od Písku, granát a lože vápence.
Putim
- jjz. od Písku, diallag u rybníka Nesvorného, zlata bylo rýžováno na malém přítoku Blanice, jsou znatelny dosud zbytky rýžovišť.
Semice
- jjv. od Písku, stébelnatý egeran a 2 cm X hnědožluté a perleťové. Hnědý limonit, titanit zarostlý do vápence v lomu u Dudáka, zoisit v Borkách.
Sepekov
- vjv. od Milevska, kdysi bylo zde dolováno zlato a stříbro. Krevel tvoří zde X X paprskovitě uspořádané nebo duté koule. Místy nečistý kaolin. Turmalín a občas i apatit v žulách nebo na polích v kulovitých tvarech, měnících se v limonit.
Skály
- jv. od Ražic, sz. od Protivína, velký živcový lom u dvora.
Smrkovice
- j. od Písku, baryt jednak v krystalech, jednak tvoří růžicovité skupiny. Galenit, jarosit na železitém křemenu a limonitu, tvoří medově žluté dokonale štěpné podle oP, krystaly bývají 0,5 cm vys. R. oR, byl poprvé zjištěn v Čechách na této lokalitě. Křemen v různých odrůdách X v žule. Křemenná žíla obsahovala mléčný křemen, záhnědu a růženín. Též zde byl zjištěn zelenavě hnědý pazourek. Limonit tvoří celou skalku. Zlato se rýžovalo a i kutalo.
Čertova Strouha
- průrva u Sv. Václava, záp. od Písku, aktinolit v žíle slídnatého porfyru, též augit v křemenném porfyru.
Talín
- jv. od Písku, staré rýže na zlato na potůčku od Pasek k Talínu.
Těšínov
- vých. od Protivína, sv, od Vodňan, zlato se rýžovalo na potůčku od Komety jz. k Těšínovu, též na "Jamách". Pod vsí rýžovnické kopečky.
Topělec
- sev. od Písku, křemen tvoří mocné tři žíly s obsahem arzenopyrit, pyritu, fluoritu a kaolinu. Kazivec v krychlích nebo tvoří zvláštní kuličkovité útvary. Jádra kuliček ( 3 až 5 cm ) tvoří mOn X , obal vrchní je modrý, pak následuje zelený. V křemenných žilách za vsí jest zelený, modrý, růžový i čirý, bývá též v X O. Drobné X titanitu ve vápencích z pole. Vápenec bývá povlečen vláknitým azbestem. Zlato bylo kutáno.
Oudraž
- vjv. od Písku, u Mlackých Křižátek achát s křišťálem a záhnědou, andalusit, apatit, bertrandit, hojně beryl až v l/2kg kusech. Kaolin z rozložených živců, čirý a růžový křemen, měd na Kloboučku, monazit v malých X s turmalínem v živci. Muskovit žlutozelený i bílý. Živec, rutil (nigrin) vzácně v nedokonalých X, topaz, turmalín v ohnutých papraskaných X až 30 X 5,5 cm. Xenotim a zirkon v živcích.
Stará Vápenice
- samota jz. u Písku na levém břehu, zjz. od Hradiště, celistvý granát, hnědočervený chondrodit barví vápenec do červena, pyroxen, spinel (pleonast) v krystalech žlutavé barvy, žlutý titanit v hrubozrnném šedém vápenci. Wollastonit sněhobílý provází spinel, zlato z rýží, zoisit stébelnatý, intenzivně růžový.
Nová Ves
- ssv. od Milevska, modrý cordierit se mění v muskovit.
Nová Ves u Protivína
- u Všetče, z. bylo zde v okolí rýžováno zlato.
Vopršál
- jjv. od Milevska, záp. od Sepekova, výskyt turmalínu v žule.
Vrcovice
- ssv. od Písku, zlato bylo dolováno. V obvalech železitý křemen s arzenopyritem. Vápenec se láme u kruhovky na stát. silnici Písek-Tábor. Kaolin, wollastonit u ústí Držovského potoka proti mlýnu u Tučků.
Zahořské Záduší
- u Písku, tmavě fialový kazivec a žlutozelený nontronit za "Lázněmi ".
Záhoří
- sv. od Písku, ametyst ve stráních vršku obtékaného potokem po levém břehu Vltavy. Růženín se žlutým mikroklinem na cestě do Jamného, kusový úlomkový granát, drobné X pleonastu, zoisit v Záduší na štěpných plochách modrého vápence, jemně stébelnatý, pleťové barvy, jest dosti hojný.
Zátaví
- vsv. od Štěkně, jz. od Písku, mocné ložisko tuhy v grafitické břidlici, v nadloží lignit. Zlato rýžováno pod jezem nad Zátoňským mlýnem a pod ústím Blanice.
Žďár
- ssv. od Protivína, jjv, od Písku, zlato rýžováno v povodí Blanice, četné rýže jsou dosud u obce uchované. Výskyt lignitu (Žďár-Talín).
Anna Svatá u Oslova
- j. od Zvíkova, bývalé rýže na zlato.
Kloub
- u Protivína, zjz., již. od Písku, andalusit ve shlucích tvoří sloupky až 2 cm široké a několik cm dlouhé, barvy růžové až hyacintové, žluté a zelenavé, proniká žívcem. Chlorit tmavozelený, korund a safír zarostlý do andalusitu. Křemen primární i sekundární. Zelený muskovit v pěkných X. Turmalín zarostlý ve sloupcích až 25 cm do křemene. V puklinách pegmatitu pěkné X vivianitu až 2 cm tabulky, barvy šedozelené, časem přecházející v modrou. Výskyt v pegmatitovém lomu hned za vsi na východ. Živec čistý, žlutošedý v lomu u vsi Kloubu a Pohorovic.
Milevsko
- zsz. od Tábora, apatit X v žulách. Cerussit jako žluté sloupečky s křemenem na galenitu. Tuha v tenkých lupenech. Kusový chalcedon s velkými dutými X (Rn) kalcitu, proměněného v křemen. Kaolin tvoří lože. Křemen v X čirý, bílý, žlutý, šedý, též namodralý tvoří klamotvary po kalcitu. Též ve zkřemenělých kmenech psaronií v permu. Pinit, sfalerit, turmalín v černých stéblech v žulách i velikých agregátech. Vápenec tvoří lože. Bývaly zde doly na olověnou rudu u sv. Jana a mezi samotami Květovem a Velkou.
Ražice
- jjz. od Písku, bylo v okolí dobývána zlato, živec se láme v lomech.