hlavní stránka
základy
vznik, složení, vlastnosti a stanovení minerálů, drahokamy
skupiny
ryzí prvky, sulfidy, halogenidy, hydroxidy, ...
naleziště
nalezišť na celém světě & naučné stezky v ČR
obrázky
mnoho obrázků rozdělených do skupin
různé
slovník, muzea, seznam, odkazy, ...


hlavní stránka
základy
skupiny
naleziště
obrázky
různé

<<

ČESKÝ KRUMLOV

Nová Ves- sz. od Chmelné, sz. od Křemže, limonit tvoří geody mezi Novou Vsí a Brlohem, hadec se táhne v pruhu od Červeného mlýna přes Chlumeček, Stupnou, Chmelnou. Turmalín v množství v balvanech žuly na cestě z Chmelné do Nové Vsi, roku 1957 otevřen pegmatitový lom s řadou lithných nerostů i jiných (amblygonit, beryl, kasiterit, cieavelandit, elbit, kolumbit, lepidolit, muskovit, polucit, rubelit, skoryl, verdelit, zirkon. - Dle nálezu dr. T. Krůti - Brno).
Adolfov -
jv. od Křemže. V pásmu hadců, a to hlavně zvětralých se dolovaly kdysi železné rudy krevel a limonit, jinak podružné nerosty vzniklé rozpadem hadců: dolomit, magnezit, rohovec. Dále nerosty: amfibol, chlorit, pazourek, serpentin, titanit (zrnka v rule), turgit, vápenec.
Beníkovice -
jjz. od Chvalšin, turmalín občasně v žilách bez ukončení.
Besednice pod Kohoutem
- 3 velké žulové lomy. V hliníku pod Besednicí naleziště překrásných vltavínů na primárním loži u cihelny. Nálezy vltavínů jsou dosti hojné ve tvaru pentlic, kapek a úlomkových částic. Barva šedozelená, sametový povrch způsoben na skulptačních tvarech leptáním hlinitých solí. Nové naleziště z r. 1943.
Blatná
- sv. od Vyššího Brodu, výskyt tuhy v loži.
Bližná
- jv. od Horní Plané, amfibol šedé barvy ve vápenci. Tuha tvoří lože a hnízda v amfibolické rule, železitý křemen, tremolit asbestového utváření. Turmalín v žule. Krystalický vápenec.
Bohdanice
- jjv. od Českého Krumlova, dříve bývala dolována tuha.
Bohouškovice
- sv. od Křemže, zajímavé ložiska různých nerostů, většinou vzniklých rozkladem hadců. Avanturin ( žlutý a červený ), biotit, velké lupeny, bronzit s diopsidem, dialag, chalcedon, chlorit, limonit, magnezit, omfacit, hyalit, mléčný opál, voskový, s wadem, mechový, zelený ( Ni ), vzácně černý, hydrofán, rohovec, siliciofity.
Boletice
- u Českého Krumlova, místy v okolí grafitová lože.
Brloh u Křemže
- sz., vyznačuje se sdružením nerostů hořečnatých, jednak magmat hadcových, jednak jejich metamorfózou. Nerosty jsou tedy dvojího druhu. Hadec s olivínem a granátem, dále proměnou hadců vzniklé: enofit, berlauit, magnezit, lennilit, mastek, limonit, různé opály a chalcedon. Samostatně vystupuje biotit, v granulitech disthen a sillimanit a v žulách mezi Novou Vsí a Brlohem velmi hojný turmalín, pimelit.
Brod Vyšší
- andalusit tvoří X i několik cm dlouhé, barvy višňově růžové na primárním loži v kontaktu ve svoru, ale také v řečišti Vltavy četné omleté oblázky. Z Čertovy Stěny se uvádí apatit.
Bujanov
- jz. od Kaplice, mezi Bujanovem a Nažidly andalusit, mnohdy metamorfózovaný v muskovit, dále mezi Rožmitálem a Rožmberkem n. Vlt. rozsáhlé rýžoviště zlata.
Certlov
- dř. Cártle, (nyní Rybník), jz. od Kaplice, v okolí andalusit.
Cipín
- jz. od Českého Krumlova, grafitická rula s hnízdy tuhy.
Černá
- jz. od Českého Krumlova, odedávna zde těžena tuha ve velkém v četných místech v okolí o mocnosti od 2-14 m. Z nerostů na ložích tuhy vystupují: amfibol, batavit, příbuzný mogu, flogopit, forsterit, chloropal, ihleit, kaolin, křemen, limonit, melanterit vzniklý rozkladem kyzů: muskovit, nontronit, ofikalcit, opál, orthoklas, prehnit, pyrit v tuze, rutil, síra, skapolit, titanit, tremolit, turmalín, uranit, vápenec ve dvou generacích ( soudečkovitý a jehlicovitý).
Čertyně
- jz. od Českých Budějovic, grafitové břidlice, opál obecný.
Dobrkovice
- s. od Českého Krumlova, turmalín v krystalech stébelnatých v křemeni, vápenec na Chvalšinském patoce.
Domoradice
- sv. od Českého Krumlova, měly dva zlaté doly pod vsí, též byl dolován galenit, tuha a vápenec. Tuhové doly obnoveny.
Dvořiště Horní a Dolní
- amfibol, křemen, vápenec.
Emry
- vých. od Černé, sz. od Vyššího Brodu, vápenec krystalický v lomu.
Gaisstein
- sev. od Ktiše, sz, od Chvalšin, v rulách velmi hojný hnědočervený granát.
Hašlovice
- j. od Č. Krumlova, bývalé doly ( 1539-1576 ) na tuhu.
Havalda
- sz. od Chvalšin, turmalín v granulitu, železné rudy v terciérním písku mezi Havaldou a Mandelsteinem.
Hodňov
- sv. od Horní Plané, grafitová lože a pruhy serpentinu.
Holubov
- jjv. od Křemže, velký pruh hadců s magneziovými silikáty, asbest, palygorskit, dolomit ve hlízách, zarostlý granát do hadců s kelyfitickou slupkou, heulandit, laumontit, magnezit byl dolován u holubovského mlýna nad potokem, opál, serpentin se žilkami chryzotilu.
Hořice
- jz. od Českého Krumlova, vápenec tvoří lože.
Hubenov
- vjv. od Horní Plané, kutána tuha.
Hůrka
- jv. od Horní Plané, starý důl na tuhu, která byla nalezena r. 1767, byla dovážena nejdříve do tužkáren ve Vídni, do Uher a do Norimberka. Pruh dobyvatelné tuhy se táhne přes Klení a Krumlov. S tuhou se vyskytuje vápenec. Na úpatí Plešného bylo r. 1520 dobýváno zlato.
Zrcadlová Huť
- sev. od Chvalšin, opál v různých barvách u Borovských Uhlířů, tamtéž hadec, který zde tvoří větší pruh.
Chabičovice
- východně od Českého Krumlova, - byl dobýván grafit.
Chalupy Katovy Lesní
- ssz. od Křemže, opál, magnezit a hojný rohovec.
Chlap
- správně "U Šlapů", samota na brložském potoce u Křemže, dolován limonit s manganovou pěnou.
Chlum
- u Českého Krumlova, záp. od Křemže, hlízovitý dolomit v amfibolitu, magnezit, množství opálů a přechody na chalcedon, červený rohovec, hadec od Křemže přes Chlum.
Chlumeček
- ssz. od Křemže, velké kusy biotitu vyorané na polích, krevel, velké hlízy limonitu, magnetit, opál (různých barev), bílý rohovec s přechody do opálu, hadec tvoří pásmo směrem na Mříč.
Chmelná
- ssz. u Křemže, granáty v žule, které rozděluje hadec na dvě křídla, chlorit v serpentinech, chryzotil v tenkých praužcích v hadci, barvy světle žlutozelené, ve zvětralém hadci limonit, magnezit, dosti hojný mastek, opály s dendrity psilomelanu, hojný pikrosmin v hadci, rohovec, hadec táhne se přes Chlum, turmalín s granátem v granitu. V okolí Chmelné zjistil jsem prvně r. 1928 opály s obsahem niklu, podobně jako u nedalekých Bohouškovic. V roce 1942 počalo se tehdejší německou správou za protektorátu s kutáním na niklové rudy. Prozatím dělaly se sondy a pokusné jámy, ve kterých byl zjištěn pimelit s obsahem niklu 8-13 %.
Chvalšiny
- sz. od Českého Krumlova, bývalé doly na stříbrné rudy. Počátek dolování z let 1520-1540, obnoveno 1760 a znovu v r. 1850, ale bez úspěchu. Tuha tvoří lože, opál a magnezit u Červeného Mlýna poblíže železných rud. Vápenec lámán v lomech.
Jaronín
- u Janského údolí, sev. od Chvalšin, v granulitu výskyt turmalínu, kyanitu a granátu.
Jenišov
- jjv. od Horní Plané, turmalín v žule.
Kájov
- záp. od Č. Krumlová, ze železného klobouku byl dobýván limonit mezi Kájovem a Novosedly.
Dívčí Kámen
- vjv. od Křemže, pod zříceninou hradu na Vltavě vápenec.
Klení
- jz. od. Č, Krumlova, vých. od Hořic na Šumavě, výchoz tuhy z grafitické ruly.
Kleť
- jjz. od Křemže, hadec obnažen ve stržích, v něm nacházíme hyalit, hydrofan, chalcedon (podobný forcheritu, tvoří velké hlízy), lennilit s hydrofanem, na hranici mezi hadcem a granulitem magnezit, almandin, kyanit v granulitech.
Zlatá Koruna
- sv. od Č. Krumlova, velký pruh hadců a minerálů vzniklých jeho rozkladem. Anthofyllit stébelnatý pod Kletí v hadcích, bronzit v rokli Plešovické. Forcherit s chalcedonem, který bývá ve hlízovitých kusech namodralé barvy. Granát velikosti hrachu zarostlý do hadců s kelyfitickou slupkou, jindy bývá granát ve společnosti turmalínu, ortoklasu a oligoklasu na hrubozrnné žule. Jaspis, zelené chalcedony i karneol často v oranici. Šupinatý chlorit v žilách. Mezi rulami hnízda vápenců, v nichž jsou lomy. Křemen tvoří pórovité hlízy. Limonit samostatný nebo zabarvuje opál na žluto. Celistvý bílý magnezit, mastek, oligoklas v rule vedle ortoklasu. Olivín s pyropem v kelyfitickém obalu jest částečně proměněn v hadec. Opál velmi hojný ve velikých kusech až jako hlava, jsou různé druhy jako hyalit, mléčný, voskový, zelenavý, játrový, též krvavě červený, i přechody opálu v rohovec, jaspis, karneol, též žilkovaný opál různých barev. Největší naleziště opálů jest 40 m nad hladinou Vltavy na stráni. Hadec bývá provázen žilkami chryzotilu, též bronzitem a magnezitem. Některé hadce mají kůru řemenovitě rýhovaného pikrolitu. Též mastek bývá v hadcích jako úzké proplásty. Turmalín s granáty bývá v žíle žuly vyvinut až 3 cm X síly 2 cm. Místy jest i menší množství vápence.
Krnín
- sv. od Zlaté Koruny, vjv, od Křemže, turmalín na žilách písmenkové žuly.
Český Krumlov
- staré doly na zlato, stříbro, olovo, železné rudy. Dolování se datuje od r. 1473, největší rozkvět dolů v 16. stol. Roku 1520 bylo na panství 20 dolů na zlato a stříbro, r. 1860 jen jeden důl. Ruda byla posílána do hutí v Ratibořicích. Doly byly velmi výnosné v 15, stol., neboť dávaly ročně přibližně 1728 hřiven stříbra a z toho 40 hřiven zlata, neboť stříbro bylo zlatonosné. Na tuhu byly otevřeny tři doly. Na rudních žilách jsou to tyto nerosty: ametyst ve valounech, argentit, galenit v asociaci s pyritem, chalkopyritem a sfaleritem, poslední býval vtroušen do křemene. Tuha byla bud celistvá, velmi šupinatá, nebo břidličnatá, případně znečištěná kaolinem, zrny křemene a pyritem ve tvaru čoček. Tuha tvoří mocná lože v rule s vápenci a amfibolity. Celkem je u Krumlova pět tuhových pruhů probíhajících s vápenci a amfibolity. Místy v rulách vystupuje uzlovitě granát. Chalkopyrit, z něhož se těžila černá měd, bývá pomíšen pyritem a pyrhotinem. Kaolin se vyskytuje s tuhou, kterou znečišťuje. Limonit jest bud vláknitý v lebníkových geodách průměru 60-90 cm, nebo tvoří menší pecky v rozloženém opálu, rohovci a magnezitu, které vlastně vznikly rozkladem hadců. Limonit byl těžen pro krumlovské železárny na Křížové Hoře, ale doly zanikly. Další nerosty jsou: magnezit, malachit, nontronit, ofikalcit, oligoklas, různé druhy opálů, pyrop s kelyfítíckou obrubou, pyrhotin v amfibolitu, rutil a titanit provází tuhu, serpentin tvoří veliký pruh od Zlaté Koruny ke Krumlovu, steatit po vápenci, tetraedrit, turmalín ve l2tibokých sloupečcích v žule. Wad tvoří kory na limonitu. V blízkém okolí několik lomů na vápenec. Zlato bylo nalezeno v malachitovém povlaku na zrnitém vápenci. Též se místy rýžovalo zlato.
Křemže
- sev. od Č. Krumlova, celé okolí jest velmi bohaté na různé hadcové nerosty a na nerosty nově vzniklé jejich rozkladem. Albit na hadci proti Křemži na levém břehu brložského potoka. Černý vláknitý amfibol. Azbest a palygorskit v hadcich. Berlauit, nový nerost podle Schraufa z řady protochloritů v lomu u mlýna plní pukliny mezi serpentinem a granulitem. Biotit, bronzit v zrnech až 2,5 cm, diopsid s enstatitem, kyanit s granátem v granulitech. Enofit jako hydxosilikát hořčíku podobá se chloritu a bývá uzavřen poločerstvým hadcem. Enstatit s omfacítem nebo akcesoricky se serpentinem. Granát bývá v eklogitu jako almandin, v granulirii s kyanitem, v hadci s kelyfitickou slupkou a velkých zrnech, též se vyskytuje jako růžově fialový almandin v rulových balvanech na stráni nad holubovským mlýnem v nedokonalých 202 velikosti až 3 cm v průměru. Plochy X jsou nezřetelné a pevně obalené jako plstí šupinkovitým biotitem. Schraufův hydrobiotit jest vlastně biotit s přibráním vody. Chalcedon tvoří desky a hlízy zevně drsné a dírkované a místy tvoří spojení rohovec s přechodem na opál. Barva je zelená (od niklu) nebo žlutá Od As2O3. Dále jsou to chlorit ve hnízdech, chromit v serpentinu, tamtéž chryzotil, kalcit, křemen, lennilit. je podle Schraufa produkt rozkladu hadců podobný vermikulitu, jest to nerost šupinatý, sypký, barvy trávavě zelené a tvoří hlízovité agregáty v průměru půl cm. Limonit tvoří hlízky a býval dříve dolován na více místech v okolí pro huť v Adolfově u Holubova. Magnezit krásně bílý tvoří hlízy nebo pruhy v hadcích nad mlýnem holubovským v jeskyních. Magnezit, mastek, olivín, omfacit provázejí hadce. Opál v přerůzných barvách, čirý hyalit, mléčný, voskový, játrový, mechový, dendritický, zelený, černý, jsou hojné variety v celém okolí Křemže i blízkých míst kolem Křemže. Ortoklas v chloritové vrstvě, pikotit v kelyfitové obrubě granátů. Pikrosmin, psilomelan v dendritech na mléčném opálu. Rohovec černý a bílý ve směru Adolfov-Mříč. Hadec vznikl z olivinicko-augitické horniny, bývá rozpraskán a v trhlinách vyplněn magnezitem, nebo též to bývá chlorit, azbest, chalcedon, opál; rohovec. Siliciofity jsou směsí serpentinu, opálu, mastku, různých barev a nevzhledných útvarů a vznikly rozkladem při laterizaci horniny olivin-serpentinové. Steatit je ve strži prati Křemži, tridymit, turjit a thermofylit uvádí Schrauf. Dále v žulách se vyskytuje zarostlý turmalín a na puklinách žul i rul bývá dendritický wad.
Kuklov
- ssz. od Chvalšin, kyanit s granátem v granulitech, serpentin na cestě k Brlohu, místy s magnezitem a zrnky bronzitu. Na granulitových deskách, bohatých slídou, vrstvy silimanitu.
Lazec
- sz. od Č. Krumlova, jv. od Chvalšin, vápenec v lomu a stará rýžoviště na zlato.
Blanský Les
- sev. od Č. Krumlova, kyanit a granát v granulitech hlavně na svazích ke Krasetínu, enstatit, serpentin, z něho vzniklé opály různých barev a s dendrity jsou hojné. Bílý rohovec s přechody do mléčného opálu v rokli směrem na holubovský mlýn. Hadce jsou hlavně v pruhu na úbočí od Zlaté Koruny, na Srní, na Křemži a Záboř. Turmalín tvoří malé jehlice v granulitech. Vápenec tvoří několik loží na jižním svahu na levém břehu Vltavy.
Hostínova Lhota
- u Muckova, vjv. od Horní Plané, výskyt tuhy.
Lhotka
- zsz, od Křemže, limonit dolován mezi Lhotkou a Rojšínem. Tamtéž velká zrna pyropu až 1 cm, obalena kelyfitickou slupkou. Pruh hadce, jako odmrštěná žíla od oblasti křemžské.
Loučej
- zjz. od Křemže, sv. od Chvalšin, hadcové pásmo se táhne přes Chlum k Loučeji.
Liščí Louka
- sev. od Horní Plané, výskyt ilmenitu.
Loutka u Jablonce
- ssv. od Horní Plané, výskyt tuhy v malém množství.  
Metlín
- jjz. od Č. Krumlova, vápenec v loži s tuhou.
Milná
- sev. od Frymburka, sv. od Vyš. Brodu, výchozy tuhového lože.
Mírkovice
- vých. od Č. Krumlova, tuha v tuhové břidlici. Granát v X zarostlý do ruly. Limonit jako lebník a žlutý okr. Zlato se dolovalo i rýžovalo mezi Mírkovicemi, Velešínem a Č. Krumlovem.
Míšňany
- dř. Myšňany, zjz. od Chvalšin, turmalín jehlicovitý a v dendritických agregátech v granulitu s granátem mezi Míšňaný a Mladoňovem.
Mladoňov
- zjz. od Chvalšin, v granulitech jehlicovitý turmalín, rovněž v dendritických agregátech.
Holubovský Mlýn
- již. od Křemže, bílý rohovec v přechodech v opál. Hadec s granáty v kelyfitické slupce. Chlorit, mastek, tuček, azbest, magnezit, chalcedon s různými opály.
Mojné
- jv. od Zlaté Koruny, vsv. od Č. Krumlova, v grafitové břidlici tuha.
Mokrá
- vých. od Horní Plané, zjz. od Č. Krumlova. Velké doly na tuhu, z nichž Ferdinandova šachta má mocnost 20 m. V nadloží tuhy je železný klobouk o mocnosti 2 m. Tuha z Mokré jest různých druhů, celistvá, jemně a hrubě šupinatá, místy listovitá nebo břidličnatá. Bývá pomíšena pyritem, kaolinem a zrnitým křemenem. Na tuhových dolech se vyskytují tyto nerosty: chloropál (nontronit) tvoří žlutozelené plástvičky nebo čočky, dále ihleit, nerost pojmenovaný Schraufem podle ředitele dolů Ihlea, jest to síran železitý v podobě beztvaré nebo hroznovitý, ledvinitý, v barvě oranžové. Kalcit tvoří jehlicovité X R9, R15, R19 v drúzovitých dutinách čistého grafitu. Jindy tvoří soudečkovité X ve spojkách : R, 3R3, -1/2R. Též tvoří drúzy v železném klobouku. Kaolin bývá čistý i znečištěný, zelenavý, hnědý. Křemen tvoří čočky a pecky krásně zelené, chovají uvnitř X kalcitu a podobá se opálu nebo chrysoprasu. Melanterit tvoří výkvěty. Mog jest zvláštní sloučenina hydroxydů manganu v dolech mezi Mokrou a Černou. Pyrit tvoří mnohdy kusy velikosti hlavy. Celé tuhové ložisko je impregnováno pyritem a jeho rozkladem vznikají výkvěty. Vyrábí se z něho sádrovec na hnojení.
Mříč
- dř. Smříčí, vých. od Křemže. Amfibol ve vápencích tvoří černé zarostlé X, proměněné ve hmotu podobnou černošedému hadci. Diallag, enofit, granát s kelyfitickou slupkou v eklogitu a amfibolitu. Pyrop v zrnech až jako boby velikých. Jaspis játrový. Lennilit, magnezit, tvoří hnízda hlízovitá v hadcích, olivín v hadcích v drobných zrnech, různé druhy opálů bílých, žlutých, voskových, dendritických. Bílý a červený rohovec ve strži a rokli u Mříče. Hadec je zrnitý černožlutý a celistvý je temně zelený. Siliciofit vznikl rozkladem hadců při laterizaci. Místy i tremolit v hadcích. Muckov, vjv. od Horní Plané. Tuha tvoří s vápencem proplásty, jinak vápenec tvoří lože, zbarven je tuhou, amfibolem a limonitem. Vápence mají při křesání bituminosní zápach, největší lom jest u Muckova.
Mýto
- vých. od Horní Plané, zjz. od Č. Krumlova, limonit byl dobýván ze železného klobouku, ale doly brzy zanikly.
Nažidla
- jjz. od Kaplice, výskyt andaluzitu směrem na Bujanov, bývá změněn v muskovit, též bývá valounkovitý, omletý transportem.
Němče
- jjz. od Krumlova, několik výchozů tuhy.
U Němečků
- u Křemže, amfibol, granát, epidot, křemen, magnetit.
Novosedly
- zjz, od č. Krumlova. Azbest v hadcích. Limonit ze železného klobouku mezi Novosedly a Kájovem.
Oleška
- potok na Krumlovsku, nečistý grafit pod rašelinou a hlinou s grafitickou rulou, někde vápenec, pod nimi pak tvoří dosti čistá tuha vložky ve velkých lupenech.
Olšov
- dvůr u Žlábku, v. od Hor. Plané, tuha v rule směrem na Hůrku a Černou. Vápenec tvoří lože.
Omlenice
- zjz, od Kaplice, křemen, achát, živec, andalusit v omletých X X.
Otice
- sv. od Horní Plané, hadec vpravo od cesty z Hodňova do Otice, v nízkém pahorku v poli.
Pasovary
- jz. od Č. Krumlova, tuha s vápencem u cesty ze Světlíku do Pasovar vlevo.
Horní Planá
- zjz. od Č. Krumlova vápenec tvoří lože u Mysliven Želnavských. Turmalín tvoří jemnozrnnou hmotu v žule, bývá pokryt, je-li krystalován, krevelem a mění se ve slídu a červenou hmotu.
Věžovaté Pláně
- jv. od Č. Krumlova, poblíž železné rudy.
Plánička
- j. od Mokré, jv. od Horní Plané, lomy na vápenec a v něm tuha.
Plechý
- z. od Horní Plané, limonit tvoří pseudomorfózy po pyritu v krychlích o hraně 1 cm v žulách na schwarzenberském plavebním kanálu. Ortoklas a oligoklas v X v žule. Zlato bylo dolováno u Hůrek na úpatí Plešivec, jz, od Prachatic, staré kutné jámy na zlato a stříbra.
Plešovice
- sz. od Zlaté Koruny, ssv. od Č. Krumlova, hadec od Srnína k Plešovické rokli, obsahuje bronzit, pikatit, chryzotil. V žulách je hojný X turmalín. Krystalický křemen v lomu u Plešovic nad žel. tratí.
Přídolí
- jjv. od Krumlova, bývalé doly na zlato. Amfibol, tuha u Zahrádky sv, od Přídolí vychází na povrch.
Přísečná
- sv. od Č. Krumlova, dolování na zlato bylo zastaveno r. 1520 na dědičné štole sv. Jana. Výskyt tuhy mezi Přísečnou a Bližnou na území 23 km délky a 16 km šířky, což tvoří oblast jihočeské tuhy.
Rájov
- jižně od Zlaté Koruny, vápenec tvoří pruh mezi Rájovem a Zlatou Korunou, na levém břehu Vltavy se střídá s rulou. Proti drvárně je vápencový lom s amfibolitem, šedým křemenem a šedomodrým živcem s turmalínem, též červený granát a muskovit.
Rojšín
- zsz. od Křemže, limonit byl dolován na úpatí Blanského lesa, jako lebník i kusový limonit, pyrop se slupkou kelyfitu v hadcích mezi Lhotkou a Rojšínem.
Rozpoutí
- sev. od Kaplice, bývalé doly na stříbro, galenit a pyrit, poslední práce z r. 1844, kdy doly byly opuštěny.
Rožmberk
- sv, od Vyššího Brodu, andalusit v lomu při silnici Krumlov - Rožmberk v křemenných peckách v biotitickém svoru. Ilmenit kusový i deskový v křemeni. Zlato sahá od hranic podél Vltavy k Rožmberku a bylo dolováno ze zlatonosných křemenů a pyritů.
Rožmitál na Šumavě
- jz. od Kaplice, bývaly tu dobývány železné rudy.
Sedm Chalup
- sev. od Brlohu, sz. od Křemže, výskyt turmalínu v granitu v lese sev. od Sedmi Chalup.
Slavkov
- jz. od Č. Krumlova, tuha v rule, několik lomů na krystalický šedobílý vápenec.
Slavkovice
- již. od Mokré, vjv. od Horní Plané, tuha ve vápenci, turmalín v žule, granát, krystalický vápenec s azbestem.
Spolí
- již. od Č. Krumlova, tuha byla kutána z lože, které patří čtvrtému hlavnímu pruhu tuhovému a táhne se na sz. od Spolí. Vápenec tvoří lože. Též se opakovaly pokusy o těžbu zlata a stříbra z dřívějších dob.
Srnín
- ssv. od Č. Krumlova, amfibol, dlouze vláknitý azbest tvoří plstnaté cáry na trhlinách hadce. Biotit, kyanit tvoří stébla nebo zrna v granulitech. Dolomit, forcherit, tremolit, granát v granulitech, gymnit, hyalit, hydrofan, hliznatý chalcedon je provázen opálem a přechází v rohovec. Chlorit tvoří zelené lupeny v mastku. Křemen, magnezit, živec tvoří kusy o štěpných plochách a zarůstá do granulitu. Krásné opály (mléčný, voskový) tvoří veliké hlízy až jako hlava, nebo tvoří silné desky. Palygorskit, hadec černozelený a zelený ve spojení s mastkem, magnezitem, opálem, chloritem, chalcedonem a rohovcem. Světle olivový steatit. Vápenec tvoří lože směrem od Srnína na Dobrkovice.
Velké Strážné
- jz. od Č. Krumlova, tuha na výchozu.
Střemily
- sz. od Chvalšin, živec, hadec na úpatí Kraví hory, jv, od Střemil.
Stupná
- u Č. Krumlova, ssz. od Křemže, biotit občasně vyoráván ve velikých balvanech, sležených z velikých hnědočervených lupenů. Křemen, avanturín žlutý a červený. Hojný magnezit a různobarevný opál, jako produkt větrání hadců. Roku 1943 otevřeny pokusné jámy i šachta na niklové rudy, hlavně tyrkysově a žlutozeleně zbarvený pimelit.
Svánkov
- záp. od Světlíku, jz. od Č. Krumlova, tuha byla dolována ze čtvrtého hlavního pruhu.
Svéraz
- již. od Č. Krumlova, bohaté doly na stříbro, r. 1543 poskytovala Lorenzzeche měsíčně 50-60 hřiven stříbra, r. 1730 doluje se již na galenit a pyrit. Akcesoricky se přidružuje tetraedrit, pyrhotin a granáty prováží hadec nebo krystalický vápenec.
Světlík
- jz. od Č. Krumlova, byla kutána tuha. Vyskytuje se též malachit, vzniklý z chalkopyritu, který bývá v grafitových břidlách.
Šebanov
- jz. od Č. Krumlova, vsv. od Hořic na Šumavě, výchoz tuhy z lože s vápencem.
Šimeček
- u "Šimečků", zsz. od Křemže, limonit dobýván, u "Šimečků" a "Chlapa", vznikl rozkladem serpentinu v lese u samoty.
Tatry
- jz. od Českého Krumlova, tuha byla dolována z rul, kde tvoří hnízda a lože s vápencem a amfibolitem. Vápenec krystalický tvoří čočky v rulách.
Dolní Třebonín
- vých. od Zl. Koruny, sv. od Čes. Krumlova, krevel mezi Třebonínem a Tisovou. Křemen ve zkřemenělých černých arankaritech. Tuha byla kutána ze čtvrtého pásma.
Třebovice
- sz. od Chvalšin, turmalín v granulitu u Březovíku.
Třísov
- ssz. od Zl. Koruny, jv. od Křemže, avanturín a železné rudy (limonit).
Josefovo Údolí
- u Č. Krumlova, výskyt železné rudy.
Borovští Uhlíři
- sev. od Chvalšin, opál v kusech u Zrcadlové Huti se serpentinem.
Vitěšovičtí Uhlíři
- záp. od Chvalšin, lom na krystalický vápenec.
Velešín
- vsv. od Č. Krumlova, bývalé doly na stříbro ( důl sv. Antonína Paduánského).
Velislavice
- sv. od Světlíku, jjz. od Č. Krumlova. Více výchozů tuhy, která byla kutána, jakož i krystalický vápenec v lomech.
Větřní
- jjz. od Čes. Krumlova, tři lože tuhy ve svoru s vápencem.
Vlašťovičník
- již. od Čes. Krumlova, bývalé doly na stříbrnou rudu u Vltavy již r. 1515 dosti vydatné, r. 1562 za Viléma z Rožmberka bylo dolováno bez užitku.
Dolní Vltavice
- jjv. od Horní Plané, tuha břidličnatá, místy vápenec.
Vojslavy
- již. od Hořic na Šumavě, jz. od Čes. Krumlova, výskyt tuhy.
Všeměry
- jv. od Čes. Krumlova, tuha patří pruhu táhnoucímu se na pravém břehu Vltavy k Žalčicům.
Vyšný
- ssz. od Čes. Krumlova, hojný kyanit a granát v granulitu v úvoze nad vsí na kraji lesa. V amfibolitu výskyt pyritu, magnetitu, granátu, pyrhotinu, místy i tuha. Vápenec třený vydává živičný zápach.
Výtoň
- sz. od Vyš. Brodu, velké X živce až 15 cm, zarostlé do žuly, leží skoro jako vždy na široké ploše klinopinakoidu.
Zahrádka
- ssv. Přídolí, vých. od Č. Krumlova, výchozy tuhy.
Záchlumí
- vsv. od Mokré, výskyt železné rudy.
Záluží
- jz. od Opalic, ssv. od Č. Krumlova, výskyt pyritu.
Těchlov
- jjz. od Šebanova, jz. od Č. Krumlova, opuštěné doly na tuhu ve čtvrtém pásmu tuhovém.
Zvonkov
- hora jz. od Horní Plané, turmalín v žule.
Žalčice
- v. od Č. Krumlova, tuha v obecním lese "Na Boru", směrem na Velešín a Kaplici bohaté ložisko, výchoz tuhy na pravém břehu Vltavy, sv. od Přídolí a dále až k Žalčicám.
Žlábek
- vjv. od Horní Plané, tuha byla dolována, je dosti čistá, šupinkovitá i jemná a chová v sobě kuličky pyritu.
Slavče
- vých. od Křemže, turmalín na svahu Kluk mézi Slavčem a Jankovem v pegmatitech se živcem a muskovitem. Velmi krásné a bohaté naleziště vltavínů na třech místech. Vltavíny vyznačují se zachovalostí, značnou velikostí, krásnou, trávově zelenou barvou a hajnými tvary jakož i bohatou skulptací.