hlavní stránka
základy
vznik, složení, vlastnosti a stanovení minerálů, drahokamy
skupiny
ryzí prvky, sulfidy, halogenidy, hydroxidy, ...
naleziště
nalezišť na celém světě & naučné stezky v ČR
obrázky
mnoho obrázků rozdělených do skupin
různé
slovník, muzea, seznam, odkazy, ...


hlavní stránka
základy
skupiny
naleziště
obrázky
různé

<<

ČESKÉ BUDĚJOVICE

Adamov - sv. od Českých Budějovic, dříve velmi vydatné doly na stříbrnou rudu s četnými šachtami, z nichž některé měly mocné, rudní žíly. Vyskytoval se argentit, arzenopyrit, bornit, covellin, galenit. Galenit na Eliášově couku byl zrnitý nebo nepravidelně vtroušen do žil křemene a dolomitického vápence, býval provázen sfaleritem, pyritem, též ryzím stříbrem. Dále se vyskytovaly tyto nerosty: chalkopyrit, vzácněji proustit, pyrargyrit, polybasit z rud velmi bohatých na stříbro, též stefanit, dále pyromorfit, vápenec a tetraedrit.
Bezdrev
- rybník u Hluboké n. Vlt., na hlinitých březích občasné nálezy zkřemenělých dubových kmenů, směrem ke trati Budějovice-Zliv.
Borek
, dř. Bída; jv. od Hluboké n. Vlt., ssv. od Českých Budějovic, byl dobýván kaolin ze živcových arkos v okolí. Limonit s obsahem ZO-30 °/o Fe byl dobýván jako větší čočky, vložky a vrstvy. Chřestivé koule, vyplněné různobarevnými hlinkami.
Borovany
- jv. od Českých Budějovic, limonit mezi Mladošovicemi a Petrovicemi, rozsivková zemina se dobývá pro n. p. Calofrig na izolační hmoty. V jílu tvoří pyrit konkrece.
Borovnice
- j. od Českých Budějovic, serpentin zde tvoří pruhy.
Boršov n. Vlt
- jjz. od Českých Budějovic, na pravém břehu Vtavy obnažené pruhy serpentinu.
Břehov
- u Hluboké n. Vlt. na zjz., načervenalý a žlutý limonit.
Březí
- jz. od Českých Budějovic, lámán pěkný krystalický vápenec.
České Budějovice
- Řečiště Vltavy připlavilo přímo do budějovické pánve četné nerosty, které však svým původem sem nepatří. Jedině snad, považujeme-li třetihorní pánev budějovickou za jakýsi stabilizační bod, kam by patřila menší ložiska hlín, kaolinu a limonitu. Jinak ostatní nerosty sem byly naplaveny v různých dobách. Jsou to omleté oblázky zarůžovělého andalusitu, šedý sillimanit, menší zrna rutilu, při bagrování nalezeny různé křemeny, opály, vápence, úlomky tuhy, vše transportem zaobleno a zřejmě původu z horního poříčí řeky. Vzácnější byly nálezy omletých valounků vltavínu z cihelny Franckovy a z pískoven u Mladého, barvy trávové a žlutozelené s porušenou skulptací.
Čakov
- z. od Českých Budějovic, jv. od Netolic, výskyt játrového jaspisu, hadce směrem cesty z Holašovic do Čakova. Helmhacker uvádí z puklin žul na kontaktu s rulami orthoklas a albit.
Dobřejovice
- sev. od Čes. Budějovic, opál v lignitu, turmalín v hrubých stéblech zarostlý do křemene se živcem.
Doubravice
- jjv. od Českých Budějovic, ametystové bledé drúzky, vápenec těžen z lomu, zlato bylo dobýváno z křemenných žil.
Doudleby
- jjv. od Českých Budějovic, žlutý stébelnatý tremolit.
Dubičné
- jv. od Rudolfova, albit, vápencové lomy, bylo dolováno zlato.
Habří
- zjz. od Č. Budějovic, v pegmatitu muskovit a turmalín, silné sloupce. Nejbohatší naleziště neotřelých a omletých zelenožlutých vltavínů s bohatou skulptací a četnými kapkami, disky a hojnými tvary zlomkovitými.
Dasný
- jz. od Hluboké nad Vlt., zkřemenělé dřevo v pískových polohách.
Hluboká nad Vlt.
- s. od Č. Budějovic, zkřemenělé kmeny dubů na hlinitém břehu rybníka Bezdreva směrem ke trati Hluboká nad Vlt.-Zliv. Muskovit a turmalín v pegmatitech. Za Ferdinanda I. dobývány stříbrné a železné rudy.
Hodějovice
- jv. od Českých Budějovic, dříve velmi výnosné doly na stříbrnou rudu. Dnes uzavřeny pro zatopení šachet. Na rudních žilách bohaté nálezy nerostů, argentit mezi Hodějovicemi a Srubcem, arzenopyrit, azurit, bornit a covellin, kaolin z arkos, malachit, markazit, žlutozelený mimetesit, molybdenit, polybasit, proustit, pyrargyrit, hojný světlý pyrit, stefanit, ryzí stříbro (kory, plíšky, drátky), tetraedrit, vápenec. Zlato dolováno ve směru k Dobré Vodě.
Holašovice
- z. od Čes. Budějovic, hadec v údolí potoků na cestě do Čakova.
Homole
- jz. od Č. Budějovic; chudé naleziště velmi pěkně,uchovalých, jasně zelených vltavínů.
Malé Hory
- nyní Adamov u Rudolfova, bohaté doly na stříbrnou rudu hlavně za císaře Rudolfa II, Na rudních žilách vyskytoval se argentit, dolomit, v X, galenit nejvíce kusový, zrnitý na šachtě Eliášově. Křemen, pyrit v proměnách na limonit, sfalerit, stříbro drátkovité, tetraedrit.
Hosín
- jz. od Hluboké n. Vlt., v lomech na žulu a rulu jako štěrkovací kámen jsou občas hnízda s krásným křemenem.(Křišfál přecházející ve světlou záhnědu.) Mnohdy se najdou velké krystaly granátu barvy hnědočervené. V okolí Hosína železité křemencové slepence, v zářezech vystupuje kaolinit.
Hosty
- ssv. od Týna n. Vlt., tuha tvoří pruhy, zlato v řece Lužníci.
Hradce
- osada ssz. od Vrábče, sv. od Křemže, vyskytuje se hojně granát. Zrna jsou velikosti krup, jednostranně uložená v hadci a mají štěpnost v jednom směru, takže se při úklonu na světle všechna zalesknou. Barva granátu je hnědočervená. Zrna jsou sice popraskaná, ale dosti čistá. Jsou to ovětralé kusy bombového tvaru, četně jsou vyorávány a nalezneme je na hromadách kamení, vyneseného z polí.
Nové Hrady
- již. od Třeboně, andalusit v zaoblených červenošedých krystalech, zlato ve stopách v žilách, r. 1740 byla objevena žíla s viditelným zlatem.
Hrdějovice
- sev. od Českých Budějovic, železitý křemenec jako slepenec buď z hrubších nebo jemnějších zrn, též tvoří hustý hematit nebo limonit, obojí v hlubších strouhách. Starší nálezy argentitu nelze potvrditi. Nedaleko Hrdějovic v lesíku za kapličkou jsou mohutná ložiska kaolinu vzniklého z arkos, který býval plaven a vyráběno z něho v Českých Budějovicích zboží porculánové ( tov. Hardtmuthova ) nebo kamna.
Hůry u Adamova
- na sever, bývalé důležité doly na stříbrnou rudu, hlavní důl Eliášův z r. 1580. Výskyt nerostů: argentit, arzenopyrit, bornit, cerusit až centimetrové X na korodované křemenné žilovině, covellin, dialogit, dolomit, fuchsit na rudní brekcii, galenit, hydrozinkit, chalcedon, ledvinité povlaky na drúzách křemene, chalkapyrit, kalcit, křemen, limonit, markazit, mimetesit, molybdenit, polybasit, proustit, pyrargyrit, pyrit, pyromorfit, sfalerit, smithsonit, stefanit, stříbro, tetraedrit, wulfenit v drobných temně oranžových X.
Chlumec
- u Hluboké n. Vlt., sev., hlinitý limonit ve vrstvičkách mezi pískem.
Chrášťany
- sev. od Týna n. Vlt., beryl v křemeni nebo v živci, hyalit v čirých kouličkách na žule na Hůrce, též na Holém kopci mezi Chrášfany a Týnem n. Vlt.
Jamné
- zjz. od Č. Budějovic, výskyt krystalického vápence.
Jankov
- záp. od Č. Budějovic, sev. od Křemže, jehličkovitý turmalín s granátem v granulitu mezi Jankovem a Habřím na hřbetě zv. Kluk.
Jelmo
- zsz, od Lišova, velká oblast stříbrných rud sahá od Jelma k Vidovu a dále k Doubravici. Ve zvětralých hadcích limonit a hnědý lebník.
Kaliště
- u Čes. Budějovic, z., j. od Dubného, křemen v oblázcích na polích ve velikých kusech, mnohdy s achátovými žilkami. Barva křemenů bílá a hlavně žlutá. Též se vyskytuje na polích žlutý a červený avanturín.
Koloděje n. Luž.
- sev. od Týna n, VIt., nečistá tuha v rule.
Komářice
- jjv. od Č. Budějovic, lomy na vápenec.
Koroseky
- dvůr, jz. od Č. Budějovic, výkvěty keramohalitu na lignitu na pokusných jámách. Okolí dvora a pruh polí táhnoucí se k obci Koroseky jsou bohatým nalezištěm nejkrásnějších českých vltavínů, nejen v barvě, ale i v zachovalosti s krásnou skulptací a lakovým leskem.
Kramolín
- jjz. od Třeboně, hlinitý krevel byl dolován od r. 1860.
Kroclov
- jz. od Č. Budějovic, ssz. od Kamenného Újezda, výskyt vltavínů jasně zelených, s omletou skulptací, někdy zachovalou. Naleziště v pískovně v lese pod obcí směrem na ves Vrábče, nebo na okolních polích u lesa směrem ke stanici Vrábče. Občasně nálezy velikých kusů (rotačních disků o průměru 6X9 cm).
Kropšlák
- j. od Nových Hradů, výskyt železné rudy v třetihorním písku.
Kvítkovice
- zjz. od Č. Budějovic, turmalín v žulách a pegmatitech směrem na Habří. Dosti bohaté naleziště, na polích i u lesa, zachovalých i otřelých žlutozelených a trávově zelených vltavínů.
Ledenice
- již. od Lišova, opál jako diatomová hlinka na již. konci obce. V jílech často konkrece pyritu. Výskyt menšího lože lignitu.
Lhotice
- sz. od Lišova, antracit se doloval v několika šachtách z písčitého permského lupku. Kaolin na "Bílé hoře. Záp. od Lhotic bituminosní červenošedý vápenec, železité křemence v lese u Kolného.
Dolní Lhotka
- jz. od Trhových Svin, vltavíny v krásných neporušených i omletých jedincích s krásnou skulptací a bohatostí vzorů na okolních polích směrem k obci Slaveč. Barva vltavínů jest jasně šedozelená.
Libín
- vých. od Č. Budějovic, jz. od Třeboně, krevel jako čočky i ve vrstvách.
Libníč
- s. od Č. Budějovic, opuštěné doly na stříbro již z r. 1596 s více šachtami. V 16. stol. poskytly doly 8.000 hřiven stříbra. V létech 1770 až 1780 vydaly doly 25.000 hřiven stříbra. Biotit, šedý a červenavý vápenec tvoří hlízy v červenohnědé permské břidlici. Termální výskyt síry příčinou dobrých sirných lázní, které byly v rozkvětu před 100 léty. Dnes jsou úplně zapomenuty, se zaniklými prameny - což by se dalo obnovit k rozkvětu lázní v krásné krajině.
Lipí
- zjz. od Č. Budějovic, křemen, živec. Slabší naleziště omletých vltavínů na okolních polích směrem k lesu pod obcí Kvítkovice.
Lišov
- z. od Třeboně, serpentinový pruh.
Mandelstein
- jz. od Nových Hradů, v tercierním písku mezi Mandelsteinem a Haldavou sloje železné rudy.
Mladé
- j. od Č. Budějovic, laumontit perleťově lesklý v porfyrové puklině v lomu směrem na Doubravici. Tamtéž pyrit a kalcit. V pískovnách u Mladého občas nálezy omletých žlutozelených vltavínů velmi vzácně.
Munice
- sz. od Hluboké n. Vlt., křemenný lom kdysi při povrchu s výskytem velkých drúz bílého X křemene, některé, zvláště menší drúzy, jsou okrově žluté od železitého povlaku a vzbuzují dojem citrínů, za něž jsou mylně považovány.
Plav
- j. od Č. Budějovic, andezin, chlorit zelený, pseudofit, tvoří řemenovité útvary nebo čočky ve vápenci v dosti silných vrstvách. Jeho vznik je pravděpodobně ze živce, ale mohl vzniknouti též z amfibolu nebo augitu. Vápenec tvoří velká lože v rule a obsahuje hojně živce.
Pohůrka
- vjv. od Č. Budějovic, železné rudy, hlavně limonit.
Poříčí
- obec Boršev n. Vlt., jjz. od Č. Budějovic, magnetit kusový provázen pyritem. Hadec v rule s opálem, vápenec zrnitý v pruhu na Krumlov.
Purkarec
- ssv. od Hluboké n. Vlt., byl v lomu dobýván vápenec.
Radomilice
- vjv. od Vodňan, rozsáhlé rýžoviště zlata. Lignit tvoří malé lože. V okolí Radomilic výskyt velkých i malých vodově zelených a hojně bublinatých vltavínů se setřelou skulptací.
Radošovice
- zsz. od Č. Budějovic, turmalín a rutil (oblázky).
Rachačky
- sev. od Hluboké n. Vlt., vápenec tvoří lože a čočky.
Rančice
- jjz, od Č. Budějovic, jz. od Kamenného Újezda, tuha v grafitové břidlici.
Rožnov
- již. od Č. Bu.dějovic, doly na zlatnaté stříbro, též rýže.
Rudolfov
- vsv. od Č. Budějavíc, ssv. Adamov. Původní název do 16. stol. byl Velké Hory, později k poctě císaře Rudolfa II. nazvány Rudolfovem. Doloval se hlavně stříbronosný galenit s obsahem zlata. První dolování počalo ve 13. stal., nejvíce se dolovalo v 16. stol. Od r. 1540-1570 dosáhly doly výtěžku 100 tisíc hřiven a přesahovaly výtěžky jáchymovské i kutnohorské. R. 1570 nastává úpadek dolů a 400 horníků se vystěhovala. R. 1818 pracovalo se znovu, konec prací je v r. 1899. Šachet bylo mnoha. ( 14. ) Některé šachty, jako Eliášava, prorazily vrstvami antracitu. Popel antracitu obsahuje stříbro a zlata. Na dolech v různých šachtách výskyt těchto nerostů. Argentit tvořil korovité povlaky, místy i drobné X, arzenopyrit, biotit, bornit, cerusit, covellin, dialogit. Dolomit bývá provázen galenitem a sfaleritem, někdy pyritem a křemenem. Chalkopyrit, vápenec důlní i blízké lomy dnes zaniklé, uložené v rule. Kaolin zelené barvy provází rozhlodané křemeny a vápence. Psilomelan, markazit, mimetesit, molybdenit v hadcích a křemeni, muskovit, zelený fuchsit, vzácně polybasit, proustit a pyrargyrit. Prehnit, pyromorfit, smithsonit, méně hojný stefanit, stříbro plíškovité, drátkovité ryzí s podíly zlata. Stříbronosný tetraedrit, turmalín v rule. Vzácně oranžový wulfenit v drobných X. Zlato získáváno jen ze zlatonosného stříbra. Jinak ryzí zlato (elektrum) pochází z Dobré Vody.
Růžov
- ssz. od Borovan, vjv. od Č. Budějovic, opál jako diatomová zemina mezi Borovany a Růžovem.
Sedlec
- vjv. od Protivína, jz. od Týna n. Vlt. andalusit, ulámaná stébla tvoří vějíře, stébla jsou 3-5 cm dlouhá. Cordierit v modrých zrnech, granát až velikosti lískového oříšku má zelenožlutou kůru. Živec, mikroklin byl těžen, zvětrává na kaolin. V živcích X X muskovitu.
Spolí
- jz. od Třeboně, hlinitý limonit se zkamenělinami, tvoří hlízy, jež byly hojně těženy. Jsou stáří tercierního.
Srubec
- již. od Rudolfova, jv. od Č. Budějovic, bývalé vydatné doly na stříbro. Při kutání byl zjištěn stefanit, ryzí stříbro, stříbronosný tetraedrit, pinolit. Lomy na vápenec zanikly.
Strážkovice
- jv. od Č. Budějovic, železné rudy byly zde dobývány od roku 1841-1871, limonit hlinitý, červený a hnědý, tvoří čočky nebo vložky, též okr a lebník.
Trhové
Sviny - jv. od Č. Budějovic, nečistá tuha, limonit cihlově rudý, sev. na Červeném vršku na silnici z Trhových Svin do Borovan tvoří velké balvany. Byl dříve dobýván.
Štěpánovice
- jv. od Lišova, záp. od Třeboně, železná ruda hlinitá terciernfho stáří.
Třebeč
- sv. od Trhových Svin, jjz, od Třeboně, limonit byl dolován jako závalky, hlouběji je celistvý.
Třebíčko
- jjz. od Třeboně, ssz. od Trhových Svin, železná ruda byla dolována jako dolomit pod ornicí v mohutných závalcích až přes 1 m. Červené rudy větrají na sírově žlutý okr. V hloubkách jest celistvý limonit lepší jakosti. Byl též užíván jako stavební kámen.
Tupesy
- jv. od Netolic, na okolních polích naleziště omletých vltavínů, jen vzácněji málo porušených, s uchovanou původní skulptací, barvy špenátově zelené.
Týn nad Vltavou
- jv. od Písku, tuha sev. ad Týna n. Vlt., hyalit na Bílém kopci v žule na Hůrce. Kaolin vzniklý rozkladem živců tvoří nepravidelná hnízda. Zlato bylo rýžováno z vltavského písku. Vltavíny se vyskytují v nevelkém množství na polích na svahu vrchu Kalvárie a mezi oblázky v potoce nad Týnem n. Vlt. proti vtoku potoka do Vltavy u Neznášova. Jsou to omleté menší kousky, ale i 5 cm, na nichž jest skulptace setřelá a jejichž barva jest žlutozelená. Původ v potoku jest zřejmě splavení prudkými přívaly se svahů návrší.
Kamenný Újezd
- jjz. od Č. Budějovic, sv. od Zlaté Koruny, bol kaštanové barvy vyplňuje trhliny v žulách ve vápenném lomu. Flogopit, forsterit částečně serpentinisovaný, tuha v grafit. břidle, chlorit, opálová zemina (diatomová), vápenec na pravém břehu Vltavy a pruh vápence se táhne na Č. Krumlov. Lignit dříve v dobyvatelném množství.
Úsilné
- ssv. od Č. Budějovic, bývalé doly na stříbrnou rudu. Již r. 1550 prorazila štola na překopu vrstvou antracitu, který tu byl v r. 1860 dolován. Vlevo od cesty z Hůr do Úsilného vápenec na starých haldách.
Velechvín
- ssz, od Lišova, limonit tvoří nevydatná hnízda v třetihorních usazeninách. Vápenec tvoří lože a byl lámán pro vápenky.
Nová Ves
- u Hluboké nad Vltavou, ssz., vých. od Dřítně, limonit a hematit vláknitý a okrovitý z tercieru.
Nová Ves
- jz. od Ledenic, jv. od Českých Budějovic, limonit jako dobrá ruda z tercieru.
Vesce
- sv. od Rudolfova, vsv. od Čes. Budějovic, bývalé bohaté doly na stříbro na vrchu Monstrance, pracovalo se v l. 1547-1562. Doly byly velmi vydatné. Práce pro stálé spory byly zastaveny v I. čtvrtletí 17. století. Veselí, ssz. od Polné na Šumavě, zjz. od Chvalšin, bývalé stříbrné doly.
Veveří
- jv. od Nových Hradů, sloje železné rudy v písku.
Vidov
- sev. od Plava, již. od Čes. Budějovic, rudní stříbrná oblast se rozkládá od Jelma až k Vidovu a na Doubravici. V lomu proplásty vápence s mastkem, pseudofitem (s lupénky molybdenitu). Zlato těženo ze zlatonosných stříbrných rud ze dvou starých dolů z konce l7. století, obnova dolů na poč. 18. století, pak zanikly vůbec.
Vlachnovice
- jjz. od Třeboně, hematit hlinitý ve vrstvičkách, železné rudy byly odkryty r. 1848, ale snad dříve dobývány, s obsahem železa 40 %.
Dobrá Voda
- jjz. od Rudolfova, vjv. od Čes. Budějovic, staré doly na stříbro a zlato. Jejich pruh se táhne na délku 1,5 km. Rudná oblast sahá od Dubičného k Dobré Vodě. Dolovalo se více ( 9 ) štolami. První zprávy o dolování jsou z r. 1610. Obnovení dolů nastalo r. 1762 až do r. 1808. Žíly jsou vázány na dislokace povrchových pásem rulového území, na kontaktu žulového masívu. Žilovinu skládá hlavně zlatonosný křemen a méně vápenec, rudy jsou: zlatonosný pyrit, sfalerit, stříbro - zlatonosný galenit, podřízeně vystupuje stefanit, plíškovité stříbro, chalkopyrit. Železné rudy (20-30 %) mají mocnost nejvýše 16 cm a jsou v nadloží jílů. Dále se tu vyskytuje cordierit, tuha a zkřemenělé kmeny s křemennou kůrou, z níž snad pocházelo zlato, které se na potůčcích též rýžovalo.
Vrábče
- vsv. od Křemže, jz. od Čes. Budějovic, vláknitý amfibol, žlutavě šedý diallag s almandinem v eklogitu, diopsid s chromem, tuha, granát almandin v eklogitu, pyrop v hadci s kelyfitickou obrubou dosahuje velikosti bobu. Almandin skládá almandinovce, almandin s augitem granátovce. Limonit vznikl rozkladem serpentinu a eklogitu s granátem. Opál v serpentinu. Palygorskit a azbest. Serpentin je uložen v rule, nebo tvoří samostatné pruhy na kontaktu rul. Důležité naleziště vltavínů od sebe odlišných tvarem i skulptací na třech místech, na polích u obce samé, u "Nové Hospody" a na samotě u lesa, na ohbí cesty do stanice Vrábče u "Tipalů". Další dvě naleziště jsou před stanicí Vrábče na "Troupově poli" a pak u lesa na stráni, na polích nad potokem. Vltavíny jsou dosti hojné, krásně zelené barvy s bohatými tvary a uchovalou skulptací. Kyanit v okresním lomu.
Vráto
- zjz. od Rudolfova, vsv. od Čes. Budějovic (předměstí), železné rudy, antracit tvoří malou pánvičku permského stáří. Popel antracitu obsahuje Au a Ag. Limonit ve slabých vrstvách mezi jílem a pískovcem. Lomy na vápenec. Zlato se kutalo.
Vrcov
- vjv. od Čes. Budějovic, ssv. od Trh. Svin, sv. od Borovan, hlinitý krevel tercierního stáří se doluje. Diatomová zemina.
Všeteč
- sv. od Protivína, záp. od Týna nad Vltavau, arzenopyrit na Kometě, pyrit tvoří klamotvary, drobné X korundu, a to modrého safíru. Křemen má stopy zlata. Zlato patří pásmu Křepice-Všeteč-Havírky, bylo rýžováno i dolováno. Sejpy jsou jižně od silnice Těšínov-Všeteč. Rýže se táhnou v lese od Komety ke Všetči a největší jsou na potoku přicházejícím od Komety a ústícím u Krčského mlýna u lesíka Jamného a u rybníků nad Krčským mlýnem.
Záboří
- vých. od Lhenic, záp. od Č. Budějovic, drobné X albitu v dutinkách ruly. Opál ze serpentinu na cestě mezi Zábořím a Čakovem. Živec v drobnějších krystalech v trhlinách hadce u rybníka Dehtáře. Hadec v pruhu mezi Čakovem a Zábořím. V žulách výskyt sloupkovitého turmalínu.
Zahájí
- ssz. od Č. Budějovic, sz. od Hluboké nad Vlt., červené, žluté, hnědé rudy železné ( míchaný limonit a hematit ) jako červené hlinky s obsahem 20-30% železa byly dobývány z tercierních jílů a písků. V jílech jsou zkřemenělé kmeny. Rudy tvoří závalky, čočky a vložky. Hlín používá se na ohnivzdorné šamatové zboží vyráběné ve Zlivi.
Záluží
- z. od Borovan, již. od Ledenic, opál jako diatomová zemina.
Závraty u Korosek
- blíže Č. Budějovic, výskyt lignitu v menším množství.
Zliv
- zsz. od Hluboké nad Vlt., sz. od Č. Budějovic, limonit jako hnědý lebník a okr, křemen fosilizuje kmeny dubů. Při hloubení studny nalezena tuha. Jíly jsou ohnivzdorné a vyrábí se z nich hlavně ohnivzdorné šamotové cihly.
Zvíkov u Rudolfova
- zjz. od Třeboně, železné rudy tercierního stáří, pěkná písmenková žula, zvláště u Ortvínovic.
Kojákovice
- jjz. od Třeboně, limonit třetihorní. v hlízách.
Děkanský Dvůr
- u Hlincové Hory, jv, od Rudolfova u Čes. Budějovic, lomy na vápenec ve větším množství u Děkanského Dvora.
Opalice
- sv. od Č. Krumlova, grafit, opál medový. Místy nálezy omletých vltavínů.
Mladošovice
- jz. od Třeboně, hlinitý limonit a hematit tvoří dobré železné rudy, které byly objeveny r. 1848 a byly těženy.