Radenín - NEW - pěkné shluky krystalů křemene. Jděte po silnici nad zámkem a pak u silnice naleznete křemennou skalku na které jsou shluky drobných krystalů.
Soběslav - jjv. od Tábora, keramický jíl. Kalcit v miocenním písku
podobný dřevu z paprskovitě sestavených skalenoedrů. Křemen v čirých X
krásně vyvinutých po polích, též záhněda v X a valouncích. Rutil bud
zarostlý v biotitické rule, nebo větráním uvolněný jest velikosti hrachu
až vejce, obyčejně jsou to srostlice (kolínkovité, někdy i kolové) démantového
lesku a hnědočervené barvy. Jinak omleté kusy tvoří valounky se setřelou
krystalizací, která se dá mnohdy těžko stanoviti. Vyskytuje se v náplavu
potůčků od mostu na Bechyňské cestě až k lesu Vorový a v ohbí Březinovy
cihelny. Turmalín je hojný v žulách, zvláště na kontaktu s rulami, bývá
černý, tmavozelený i modravý. Výskyt v lomu v lese Dubná, u potoka Nadýmače
a návrší Vorlov nebo Zámeček. Výskyt lignitu.
Stará Vožice - u Tábora, krásné krystaly sfaleritu, křemene, vápence,
pyritu, galenitu, rutilu, chalkopyritu a nádherné X X tetraedritu, pyrargyritu
a stefanitu. Vyskytuje se zde i stříbro.
Ratibořice - sv. od Tábora, turmalín v žule, krásné X X
sfaleritu, křemene, chalkopyritu a velké X X pyrargyritu. Vyskytuje se zde také
stříbro, akantit, argentit, galenit, tetraedrit.
Bečice - zjz. od Tábora, býval
dobýván a hutěn limonit. Turmalín hojný v údolí Cabrov, krystalický vápenec.
Bechyně - jz. od Tábora, výskyt
hlinitého hematitu v terciéru. Limonit, vrstvy mezi hlínou a pískem, tvoří
často tzv. bechyňské kouličky, jsou to písečné konkrece, chovající
uvnitř sypký písek různé barvy. Muskovit v dosti velikých lupenech v
pegmatitech. V lomech bývá lámán vápenec, v okolí je též živec.
Bernartice - ssz. od Bechyně, v
okolí tuha v rulách.
Bezděčín - jv, od Plané nad Lužnicí,
výskyt serpentinu, není v kontaktu s granulitem.
Borkovice - u Veselí n. Lužnicí.
Výskyt doppleritu, černé pryskyřice v nejhlubších vrstvách rašeliny s
fichtelitem, epsomitem, mirabilitem, sodou, též třetihorní hlinitý hematit
a limonit.
Borovany - sz. od Bechyně, v břidlici
zjištěn grafit.
Březnice - jjv. od Bechyně, pěkné
lože sněhobílého křemene na západ. svahu lesa. Zvláštní druh pisolitického
křemene, podobného hrachovci.
Čekanice - sv. od Tábora, kyanit
a křemen mezi Náchodem a Čekanicemi. Dříve byl zde dobýván ortoklas v
lomu, dnes zasypaném.
Čelkovice - sv. od Tábora, bývalá
štola na stříbro z r. 1764. Z granátové skály v kusech eklogitu byl zjištěn
almandin. Apatit velký zelený X 5 cm dlouhý v živci. V pegmatitech zjištěn
arzenopyrit, vzácně beryl, granát, v němž občas X křemen částečně
pokrytý wadem.
Černyšovice - sv. od Bechyně,
mezi hlínou a pískem dobýván limonit a hematit.
Dobronice - jz. od Tábora, dříve
vydatné doly na stříbrnou rudu, muskovit tvoří v rule velké vložky. Vápenec,
bílý do šeda, jest dobýván v lomu.
Drachov - u Veselí nad Lužnicí,
vjv., limonit s hlinitým hematitem v třetihorních jílech. Křemen, i velké
XX křišťály až 15 cm, drobné křišťály podobné slovenským ze Sevljuše
a Marmaroše, záhněda.
Dražice - zsz. od Tábora, biotit
na břehu Vlásenického potoka, tmavočervený granát podobný hessonitu,
turmalín ve vějířovitých agregátech.
Dražičky - zjz. od Tábora, pěkně
vyvinutý biotit v syenitu, v pegmatitech turmalín s granátem.
Drhovice - zsz. od Tábora, zrnité
agregáty turmalínu v žule s hnědočerveným granátem na Pilském potoku.
Dub u Hor Ratibořských - jv.,
starý důl na železnou rudu (z r. 1550), dubská štola na stříbrnou rudu z
r. 1672 podle záznamů měla argentit, galenit, sfalerit, tetraedrit i ryzí stříbro.
Hamry u Tábora - sv. od Hrobů, křemen
v žilách, též zde býval těžen limonit.
Hodětín - jv. od Bechyně, význačné
naleziště tzv. bechyňských kouliček z limonitisovaného písku.
Pacova Hora - ssv. od Chýnova,
aktinolit, velké X amfibolu, biotit, brucit, dolomit, galenit, pyrit,
chalkopyrit v křemenných peckách, mastek v hadci, velké lupeny muskovitu,
serpentin v amfibolitu, tremolit, vápenec (velké klence a vzácné krápníky
v jeskyni objevené r. 1869), zoisit ve hnědých stéblech.
Horky - jjz. od Tábora, dříve
bohaté doly na stříbrnou rudu, argentit, baryt, biotit, dolomit, galenit v
rozteklých X, goslarit, granát v granulitu nebo v rule, chalkopyrit, křemen
ve velikých X, mesitin, muskovit, opál v rule, ortoklas s křemenem a turmalínem,
proustit a pyrargyrit jako povlak, pyrit, sádrovec, sfalerit skoro černý s křemenem,
pyritem a chalkopyritem, stefanit, ryzí stříbro (vláknité, listovité,
mechovité), tuha v rule, vápenec ve žlutých krystalech.
Horusice - u Veselí n. Lužnicí,
výskyt limonitu v tercierních jílech.
Ratibořské Hory - sv. od Tábora,
jjz. od Ml. Vožice, bývalé velmi bohaté doly na stříbrnou rudu, od r.
1585-1634 vytěžilo se okrouhle 50 000 hřiven stříbra. Z důležitých
nerostů jsou to: argentit, azbest, vzácně baryt, breunnerit, dolomit,
tetraedrit, freibergit, odrůda tetraedritu, galenit v nádherných krystalech až
i 4 cm velikých. Jsou obyčejně na hranách jako natavené. Dále bývá s
galenitem argentit a stefanit na křemenné podložce. Goslarit činí nálety
na sfaleritu, chalkopyrit, chlorit, pěkné drúzy křišťálu a bílého křemene
a méně pěkné ametysty, zato však velké až 8 cm dlouhé X záhnědy, hrubě
rýhované, též křemen železitý, limonit, mesitin, muskovit, palygorskit.
Proustit v drobnějších krystalech, pyrargyrit v krásných větších i menších
X , pyrit, rutil, sádrovec, serpentin, krásně hnědé, zelenavě a smolně černé
velké X sfalerity, stefanit i ve velkých X, ryzí stříbro (plíškovité,
zubaté, drátkovité, kusové), vápenec s dolomitem, sfaleritem a křemenem různých
barev v pěkných X, odtud je znám též dvojčatný veliký skalenoedr vápence
délky 20 cm.
Smilovy Hory - vých., od Ml. Vožice.
Počátkem 15. stol. se zde dolovalo stříbro.
Kozí Hrádek - jv, od Tábora,
zlatolesklý muskovit v rule.
Hroby - u Tábora, vjv. Křemen tvoří
žíly, limonit vláknitý ve skále za špýcharem, mastek v hádci, hojný
muskovit ve svoru, hadec, staurolit ve svorovité rule, tremolit v zrnitém vápenci,
tuha v rule, v nadloží i podloží vápence, vápenec tvoří místy lože.
Hylačka - v Kamenném lese, jižně
od Tábora, v trhlinách zvětralé červené ruly kaolin.
Chotoviny - sev. od Tábora, opál
jako sypká diatamová zemina u dvora Vrážná.
Choustník - obec jv. od Tábora,
sv. od Soběslavi, křemen a záhněda i ve valounech, snad lazurit, podle zkoušky
Krejčího spíše cordierit, podle Kratochvíla dumortierit. Zlato na úbočí
mezi Choustníkem a Radenínem v hojných sejpech.
Chýnov - východně od Tábora,
hojné naleziště četných nerostů. Amfibol, v pěkných kusech aktinolit,
hrachovcovitý aragonit se žlutým hlinitým povlakem. Azbest na kontaktu vápence
a amfibolitu. V amfibolitech výskyt biotitu ve shlucích, též flogopit.
Brucit v klencích i nezkrystalovaný ve vápencích, damourit v klamotvarech po
amfibolitu. Wad v dendritech na vápencích. Impregnováný galenit v dutinách
vápenců tvoří menší drúzky v krystalech až 3 mm. Chalkopyrit v dutinách
křemene. Chlorit a klinochlor tvoří proužky na vápencích. Byl zjištěn
mikroskopicky korund. Křemen, též jako záhněda, velký, 4 dm dlouhý
krystal, magnetit hojný v amfib. břidlici. Mastek v hadci. Ofikalcit bíle a
zeleně pruhovaný. Voskový opál tvoří koule. pyrit tvoří impregnaci v křemenech.
Pyroxen v amfibolitu, světle zelené barvy, rutil tvoří narudlé sloupečky
na zeleném damouritu. Sericit v pruzích 10 cm silných. Jasně zelený
serpentin, na hranách průsvitný, mdlého lesku, obsahuje drobná zrnka granátu,
mívá též hodně magnetitu. Růžová slída v rule (údolí Panta mezi Chýnovem
a Pacovou horou). Tremolit na vápenci tvoří bílé paprskovité jehlice. Vápenec
dolomitický, bílý, šedý, nažloutlý, zelenavý od serpentinu, někdy
krystalovaný, tvoří veliké vrstvy, které se lámou v lavicích. Zoisit tvoří
stébla žlutá, zelená a hnědá v amfibolitu.
Jedlany u Tábora - sv, od Chotovin,
železná ruda.
Jezvíny - zsz. od Tábora, vých.
od Milevska, na kontaktu žul s rulami acháty na polích.
Jistebnice - sz. od Tábora, zelený
až temně zelený aktinolit v paprskovitých agregátech, granát někdy tak pěkný,
že se dá brousit, v žulách jsou zarostlé krystaly turmalínu, vápenec tvoří
čočkovitá hnízda.
Kamenný - les u Tábora, hydrofan
tvoří povlaky na voskově žlutěm opálu, na opálech v mocností až 1 cm kůry
chalcedonu (modrého, zeleného a hnědého), kaolin na Hylačce, jižně od Tábora.
Hvězdovitý křemen u Větrova, jižně od Tábora, tvoří kusy až velikosti
hlavy. Opál voskový v takovém množství, že byl používán za štěrk. Některé
kusy opálů jeví proužkování hnědé, žlutě a zelenavé.
Jankov - Janov u Ml. Vožice - vjv.,
slída tvoří velké černozelené lupeny ve vápenci u Korinovského mlýna.
Kášovice - záp. od Tábora, vých.
od Opařan, tuha a lože krystalického vápence.
Kladruby - u Chýnova, vsv.,
damourit ve vrstvách vápence, střídajících se s amfibolitem a rulou.
Mastek v mastkové břidlici a dolomitický vápenec s amfibolitem.
Klokoty - u Tábora, sz., pěkně
vyvinutý biotit v syenitu, na trhlinách granodioritu u řeky, nálety
vivianitu.
Kloužovice - sev. od Chýnova,
lomy na vápenec a výskyt železné rudy.
Kočov - SSV, od Ml. Vožice, železné
rudy byly kutány ve směru na MI. Vožicí.
Komárov - zjz. od Soběslavi, vsv.
od Týna n. Vlt., limonit tvoří duté koule nebo s obsahem písku.
Košín - sev. od Tábora, bývalé
doly na stříbro. Na žilách výskyt pyritu, chalkopyritu, sádrovec,
sfalerit, stříbro. Prvá zpráva o dolech z r. 1564, doly byly opuštěny r.
1802. Mesitin v drobných čočkovitých X s popraškem pyritu.
Horní Kouty - jv. od Ml. Vožice,
modrošedý vápenec na úbočí hřbetu směrem do Radostovic.
Lopeček - návrší, již, od
Ratibořských Hor, dolomit tvoří hnědé drúzy v dutinách ruly, chlorit tvoří
menší hnízda s vápencem a celistvým muskovitem.
Makov - sz. od Tábora, biotit mezi Makovem a Třemešnou v bílé
drobnozrnné žule, křemen ve velkých kusech na polích, turmalín zarostlý v
pěkných X v žule.
Malšice - jz. od Tábora, chloropál, nontronit je měkký, na omak
mastný, barvy bledě zelené až bílé, též temně zelený. Po vyschnutí
ztvrdne a tvoří mocnou žílu v rule. Turmalín se vyskytuje od Slap k Malšicům
a na západ k Suchomelovu mlýnu. Výskyt vápence v ložích.
Mažice - sz. od Veselí n. Lužnicí, r. 1868 tu byl na větvích z
rašelin poprvé zjištěn fichtelit. U Bílé Hlíny výskyt čistého bílého
kaolinu v moučkovité formě. Výskyt černého, tvrdého limonitu jako bahenní
rudy.
Měšice - vjv. od Tábora, granát v rule nad mlýnem, krápníkový
limonit na slídnaté rule z kopce sv. Anny, tamtéž křemen, též růženín
a záhněda. Tuha v rule za špýcharem. Vápenec tvoří v rule lože u Měšic
a na Šibeném.
Bejšovický Mlýn - u Bečic, zjz. od Tábora, krystalický vápenec.
Šelmberský Mlýn - ssv. od MI. Vožice, eklogit se serpentinem, někdy
povlak pikrolitu s chryzotilem na hadcích.
Moraveč - z. od Chotovin, sev. od Tábora, doly na galenit a stříbrnau
rudu.
Náchod - u Tábora, sev., andalusit v drobných X, zelený, šedý,
červený, mění se ve slídu, biotit pěkně vyvinutý v syenitu. Kyanit modrý
tlustostébelnatý v rule mezi Náchodem a Čekanicemi. Granát v granulitu a
aplitu v drobných červených až nahnědlých X 202 velikosti až hrachu, též
almandin. Křemen mezi Čekanicemi. V aplitu výskyt magnetitu, molybdenitu až
v 0,5 cm lupenech s pyritem. Muskovit ve stromkovitých agregátech, žlutavý a
hnědý opál. Dříve dobýván živec. Psilomelan, pyrit a pyrhotin tvoři
zrna i větší konkrece v aplitu. Turmalín až ve 2 cm stéblovitých X tvoří
vějířovité agregáty na kontaktu s rulami, granitem a v zasypaném žívcovém
lomu.
Oldřichov - sz. od Ml. Vožice, vjv. od Miličina, aktinolit v
amfibolické hornině mezi Ml. Vožicí a Miličínem s peckami drobivého vápence.
Granát ve velikých zrnech s velikými lístky biotitu. Ve vápencích sedí
drobné X X titanitu, pod vápenci bývá šupinkovitá tuha.
Oltyně - záp. od Tábora, chalcedon v rule v koulích až jako dětská
hlava, nebo desky až 6 cm silné, voskové barvy, bývají vyorávány na polích.
Křemen ve větších drúzách, čirý, bělavý, šedý, též křišťály v
dlouhých sloupkovitých X X. Limonit s vápencem a tuhou, která bývá v rule.
Krystalický vápenec zbarvený tuhou do černa je velmi tvrdý.
Opařany - dř. Opořany, jv. od Milevska., zjz. od Tábora, nevzhledný
achát tvrzový, chalcedon velmi hojný, kulovitý, deskovitý, hroznovitý a krápníkovitý
s vrstvou kašolongu. Opál voskový s povrchem krytým kašolongem. Bílý živec
kusový. Rohovec tvoří koule a rozhlodané hlízy, na hranách průsvitný.
Jaspis masové barvy. Hlínitý krevel tercierní. Křemen tvoří hlízy, koule
a desky. Tuha v rule. Turmalín tvoří hnědé koule paprsčitého slohu a přechází
zvětráním v limonit.
Padařov - zsz. od Tábora. Křemen tvoří mocnou žílu, v níž se
vyskytují zarostlé sloupečky turmalínů.
Planá nad Lužnicí - jjv. od Tábora, voskový opál v hadci, černý
hadec podobný čediči. Bylo zde rýžováno zlato.
Podboří - sev, od Bechyně, vjv. od Milevska, apatit vtroušen do žuly,
též granát v temně červených průsvitných X mOm. Hnédý turmalín X, též
tvoří těžké koule obalené hlínou, živec, velké X v turmalinické žule.
Pořín - jz. od Pacova, v rulách bohatších křemenem občasný výskyt
kyanitu, místy vápenec. Bývalé rýžoviště zlata na pastvinách směrem k
Judenburgu.
Černý Potok - u Tábora, železná ruda bahňák.
Prasetín - jz. od Pacova, krystalický vápenec tvoří lože.
Psárov - jjv. od Černošic u Tábora, sv. od Soběslavi, na potoku
bylo rýžováno zlato.
Radenín - vjv. od Tábora, s. od Choustníku, rýžoviště zlata se
táhnou od Radenína k Sezimovu Ústí.
Radkov - ssz. od Tábora, černý vápenec ve fylitu tvoří pruh směrem
k Bejšovskému dvoru.
Rašovice - ssv. od Tábora, jz. od Ml. Vožice, bývalé doly na
galenit a stříbro, železné rudy v okolí Beránek, šachty v okolí již r.
1787.
Řemíčov - sv. od Tábora, jz. od Ml. Vožice, staré doly na stříbro
s bohatými rudami. Doly byly u Lhotky a na více místech. Na rudních žílách
argentit, baryt v žilách, dolomit s X se sedlovitými plochami. Galenit ve
velkých rozlitých X, narůstá na hnědý sfalerit. Chalkopyrit, skalenoedrický
kalcit ve velkých X X. Křemen a záhněda a krásné krystaly křišťálu v
drúzách. Mezi tím krásné X pyrargyritu ve sloupečkách, též proustit,
pyrit, sádrovec, sfalerit černohnědý v žilách, stefanit tvoří až 6 mm
sloupky na galenitu. Vzácně se vyskytovalo stříbro, drátkovité, zubaté s
galenitem a sfaleritem.
Řepeč - z. od Tábora, zelený apatit v peckách až jako vlašský
ořech, v žulách biotit, tuha v rule, granát zarůstá do záhnědy.
Chalcedon červený na železitém křemenu. Křemen v čirých 4-7 cm dlouhých
oboustranných X X, též růženín, záhněda. Kakoxen na trhlinách limonitu,
který byl dolován. Muskovit v hrubozrnné žule, která obsahuje bílý živec.
Pyrit v amfibolitu, turmalín tvoří hnízda i pěkné X, v žulách paprsčité
agregáty. Vápenec tvoří menší lože, je černý od grafitické ruly a chová
hojně křemene.
Řevnov - ssz. od Tábara, záp. od Chotovin, výskyt azbestu.
Řípec - u Dráchova, jv., sv. od Veselí nad Lužnicí, křišťály
( až dm X X ), muskovit tvoří velké lupeny 9,5 cm průměru a síly 1,5 cm,
šedobílé barvy v drobnozrnné žule. Krásné X X rutilu.
Skrýchov u Malšic - jjz. od Tábora, červený, mdle lesklý jaspis.
Slapy - jz. od Tábora, turmalín v žulách směrem na Malšice.
Slavňovice - zjz, od Tábora, krásný vápenec na pravém břehu Lužnice,
četné lomy. Azbest, turmalín v žule.
Smyslov - vsv. od Tábora, výskyt obecného křemene.
Stádlec - zjz. od Tábora, jv. od Milevska, tuha v rule a ve vápenci.
Růženín a křemen s turmalínem tvoří hnízda v rule. Vápenec na třech místech
dobýván v lomech.
Vápenná Strouha - mezi Táborem a Sezimovým Ústím, tuha v rule,
černý vápenec s grafit. rulou.
Sudoměřice - vých. od Bechyně, dobývány železné rudy (krevel a
limonit). Pěkný výskyt keramického jílu, podobně jako v Bechyni.
Tábor - Staré doly na stříbro v celém okolí Tábora s četnými
šachtami. Dolování počalo v první čtvrti 16. stol. Největší rozkvět
dolů byl za Ferdinanda I. Opuštění dolů nastalo r. 1592. Několikrát byly
práce znovu zahájeny. Původní rudy byly bohaté na stříbro, hlavně
argentit, stříbrné blejno i ryzí stříbro. Později byl to hlavně stříbronosný
galenit, pyrargyrit, tetraedrit. Jinak nerosty blízkého okolí Tábora jsou:
anthofyllit, který byl kulovitý, vláknitého slohu, šedožluté barvy. V
amfibolitu na hranicích vápence u Bejšovcova mlýna výskyt azbestu. Biotit u
sladovny v žule, též chlorit. Kyanit zrnitý v rulách. Biotit se vyskytuje v
syenitu. Granát je v žule pod hřbitovem. Granátová skála pod kostelem sv.
Jakuba chová zrna granátu od velikosti máku do velikosti vlašského ořechu.
Barva granátů je na povrchu hnědá, uvnitř ohnivě červená. Granáty
metamorfují ve hnědel a slídu. jinak se vyskytuje na více místech v rulách
i žulách, též v eklogitu. Hydrofan lpí na jazyku a ve vodě pouští
pohlcený vzduch. Chalcedon a achát v žíle na Horkách. Vápenec v různých
barvách na více místech. Nečistý kaolin ve zvětralém felsitu ná Hylačce
v lese Kamenném. Křemen tvoří mocné žíly až 2 m v rule. Místy v trhlinách
křišťál, též hvězdový křemen ve velikosti zelné hlávky v úvoze na Větrově
a v lese Kamenném. Také růženín u jordánského vodopádu. Zemitý limonit
se stilpriosideritem jižně na kopci "Vápenka" u cesty. Muskovit tvoří
vějířovité shluky v pegmatitu, v rule i větší tabulky. Oligoklas v žule
pod hřbitovem, v rule s biotitem. Voskový opál žluté, hnědé i zelené
barvy tvoří koule, obalené hlínou u Houškovy cihelny. Ortoklas ve velikých
kusech mezi oběma hřbitovy, též tvoří žíly v Pintovce a zvětrává na
kaolin. Pinit se vyskytuje v okolí. Pyrit v drobných krychličkách v šedé
hornině u Brédova mlýna. Rohovec a jaspis na polích u hřbitova. Tuha v rule
u Vápenné Strouhy a u Sv. Kryštofa. Turmalín v X až 6 cm sloupky v žule i
v drobných vláskovitých vrostlicích na četných místech. Vivianit tvoří
povlaky na rulách. Zlato se rýžovalo v Lužnici u Sezimova Ústí i na jiných
místech mezi Táborem a Radenínem.
Třemešná - sz. od Dražic, zsz. od Tábora, biotit v bílé
drobnozrnné žule mezi Makovem a Třemešnou tvoří růžice. Turmalín v
pegmatitu (popukané sloupce) se železitým křemeném a nažloutlým živcem.
Tříklasovice - jz. od Černovic u Tábora, sev. od Deštné, jižně
od obce granát v amfibolické hornině.
Tučapy - sv. od Soběslavi, rutil v X a v srostlicích, též oblázky
v písku potočním, uvolněné zvětráním z rul.
Turovec - vjv. od Tábora, hojný jaspis v permském útvaru.
Sezimovo Ústí - dř. Starý Tábor, jjv. od Tábora, počátek dolů
na stříbro z r. 1272, biotit mění se v chlorit v lužnickém údolí. Tamtéž
v nánosech Lužnice buližník, tuha ve Vápenné Strouze, opál voskový tvoří
kulovité útvary až 12 cm veliké, barvy světle hnědé. Šedý psilomelan v
červenavé žule v údolí k Sezimovu Ústí. Velké X turmalínu až 1 dm v
pegmatitech, vápenec, záhněda. Zlato se rýžovalo na Lužnici a nálezy byly
až velikosti hrachu.
Velmovice - sev. od Chýnova, vsv. od Tábora, krystalický vápenec
tvoří lože v amfibolitu.
Nová Ves - jz. od Chýnova, vjv. od Tábora, hojný jaspis ve
slepenci v permu, na perm. pískovci povlak jemného malachitu.
Veselí nad Lužnicí - již. od Tábora, ssz. od Třeboně, limonit
jako rašelinový bahňák byl dobýván mezi Veselím a Bechyní. Veselí-Mezimostí
výskyt lignitu.
Větrovy - již. od Tábora, hvězdový křemen ve velikosti hlavy na
polích a mezích, hvězdy a vějíře nažloutlých klínovitých X u Větrov v
Kamenném lese.
Vlásenice - sz. od Tábora, výskyt ametystu (bledého) v žule.
Vlčeves - zjz, od Pacova, zbytky jam po dolování (na stříbro),
krystalovaný křemen, tuha v okolí na Čekalově louce.
Oltyně - tuha v jemnozrnné rule, železitý hnědý křemen v X X na
bílém zrnitém křemenu. Též průzračné a jehličovité X.
Vřesce - sv. od Tábora, jjz. od Ratibořských Hor, bývalé doly na
stříbro u Březnice, r. 1596 nalezeno ryzí stříbro, za pánů z Růže měla
ruda obsah 44 lotů stříbra. Dolovalo se na více místech. Beryl, štěpné
kusy, biotit v destičkách až 3 cm dlouhých a 3 mm širokých, chalkopyrit,
limonit v hlízách až jako hlava velikých, mesitin s drobnými X pyritu tvoří
čočkovité krystaly. Pyrit, sádrovec, sfalerit a vzácně stříbro.
Výrec u Tábora - sz., sev. od Dražic, beryl tvoří nazelenale šedé
sloupce v pegmatitu, granát pomerančově červený ( typická barva pro
spessartin ) tvoří krystaly až 1 cm veliké v turmalinické žule. Plagioklas
v syenitu mezi Výrcem a Dražicemi, tamtéž výskyt turmalínu v rovnoběžných
agregátech.
Záhostice - jjv. od Chýnova, muskovit velmi hojný ve svoru.
Zálší - zsz. od Veselí nad Lužnicí, fichtelit a dopplerit ve hnízdech
v rašelinovém dřevě. Stopy po starých dolech asi na železnou rudu.
Záluží - sev. od Měšic u Tábora, vsv. od Tábora, křemen v X
mezi Zálužím a Zavadilkou.
Zvěrotice - vesnice u Soběslavi, velmi pěkný výskyt krásných
dvojčat i jednoduchých X rutilu, též omleté oblázky směrem na Řípec a
tamtéž obdobné nálezy. Barva je hnědočervená, lesk démantový, velikost
až dětské pěsti.
Želeč - sz. od Soběslavi, již, od Tábora, voskový opál nažloutlý,
uvnitř slohu rohovců je slabě lesklý, hadec je prorůstán v žilkách
chryzotilem. Vápenec u dvora Podol v kontaktu se serpentiny.
Žíšov - sev. od Veselí nad Lužnicí, limonit tvoří hnízda a
tenká lože mezi pískem a jílem, místy s otisky dvojděložných rostlin. je
to nevydatné ložisko tercierního stáří ( snad i křídové! ).
Bítov u Hrobů - již. u Chýnova, železné rudy a na limonitech červovité
sraženiny wadu.
Dědice - jv. od Hoštic u Ml. Vožice, dosti hojný tremolit, dříve
v obecním lese dolována železná ruda.
Miličín - sev. od Tábora, zsz. od Ml. Vožice. Roku 1799 dáno
povolení ke kutání zlatonosné rudy u Prášilovského lesa na základě předložených
vzorků rudy s granáty. V žulách X granátu nezřetelných tvarů 202,
velikosti lískového oříšku s velkými šupinami biotitu, který lze snadno
odloupati, též se vyskytují granáty v pegmatitech na Kalvarii a u silnice do
Sudoměřic, kde jest též turmalín. Na Kalvarii výskyt vápence.
Olší - dř. Volší, vých, od Milevska, tuha v rule, limonit tvoří
lože, kakoxen, vápenec.
